Archiv rubriky ‚Hudba’
Publikováno 6. 9. 2010
Dr. Mengele a Markýz de Sade nám přinášejí nové horrorcorové album Na konci tunelu je tma. Už obal napoví, že se nebude jednat o žádné zamilované písničky a „teplé“ rapy. Hudba je temná a texty plné nenávisti, přesně to, na co jsme od Sodomy Gomory zvyklí.
Většinu beatů měl na starost Czmelak, pár jich dělal Doyem a po jednom Chorch3 a Daflair. Nejvíc mi sedí nejspíš od Doyema. Album obsahuje spoustu hostů, mezi kterými nechybí čeští Hrobka & Pitva a Masový Wrazi, ale také nové jméno Dr. Kremátor (který mi až moc připomíná Ba2se z bývalého Chaozzu).
Album otevírá nechutné intro Nemůžu žrát Tvý sraní!, po kterém přichází track Hovnama zalitý hatující celou českou scénu. Na konci tunelu je tma je song pojednávající o smrti a ani se nedivím, že se deska jmenuje zrovna po něm. Takhle si představuji skutečně kvalitní horrorcorovou skladbu bez prvoplánových nadávek. Jeden z nejlepších momentů na albu.
I nyní jsme se dočkali songů o dětech, nejprve v Nechci dítě Mengele a Sade vysvětlí, proč nechtějí dítě a co by s ním případně udělali. Školní masakry jsou zase o školácích, kteří jsou neustále šikanováni, až se rozhodnou situaci vyřešit tím, že vystřílejí celou školu. Opět další silné téma. A ve Famfárii padne pár skvělých rýmů o zneužívání malých dětí („…mě berou jen malý holky, a proto se vydávam za Michala z Kouzelný školky, maňáska Františka si naroluju na pyje, pohlaď si ho ty svině, pojedem do Famfárie!“).
Na albu je skladba Pornokrál o nejznámějším českém pornoherci Robertu Rosenbergovi, který v ní sám hostuje. Bohužel v ní nemá žádnou svou sloku, jen si dává v refrénu část „Would you little bit suck my dick?“ a na konci krátkou řeč. Parlamentní jatka kritizují celou českou politickou scénu a zazní v nich snad nejlepší rým z desky („neskutečná dřina musí bejt práce ve vládě, jedna ruka na koulích a druhá na kládě.“). Skladba Antibible je snad vrcholem rouhání, která si bere na paškál Bibli, Panu Marii a další náboženské postavy. Možná se vám může zdát, že tímhle songem SG zašla už moc daleko, ale beat nehorázně šlape, je to prostě pecka.
Splatter Rape! je dokonalý horrorcore song s hostujícími Butchers Harem. Vznikl na něj i videoklip, ten však pro jeho obsah na youtube jen těžko nalezneme. V 19. skladbě pojmenované Tma nás přeci jen čeká zamilovaný text. Mengele se Sadem vyznávají lásku svým „dementním“ dívkám v předělané verzi Podvod od Jana Nedvěda.
Album „Na konci tunelu je tma“ se velice povedlo a ode mě si zaslouží hodnocení 9/10. Sice to není žánr pro každého, ale posluchač HC tuto desku musí ocenit. Mimochodem do konce roku by měla vyjít další sólovka od Řezníka!
Napsal izmy, v kategorii Hudba | Žádný komentář
Publikováno 20. 5. 2010
Matěj Ruppert a Roman Holý se rozhodli natočit rockovou desku. Jak to dopadlo? Hned na úvod je nutno zmínit jednu věc. Kdo od Holého a Rupperta čekal klasický rock, ať nečte dál. Ostatní, kteří cení tvorbu J.A.R. a Monkey Business a mají rádi poněkud odlišnější styl než ten, který se hraje v rádiích, nechť ve čtení pokračují.
Bylo by bláhové si myslet, že Holý vyprodukuje čistě rockovou desku. Ačkoliv zvuk zní poněkud tvrději (velmi podobný například „Dělnické“ od J.A.R.), stále je tam slyšet Holého rukopis. Co se týče Matěje Rupperta, ve funkových a popových skladbách má úžasný hlas, ale do rocku příliš nezapadá. To ovšem vůbec nevadí. Mám rád experimenty a tenhle se obzvláště povedl.
Jako první určitě zaujme pornografický obal, na kterém se podílel Vladimír 518. A už z obalu se dá usoudit, že deska není příliš slušná. Je přímo neslušná. Ještě lépe to vystihuje slovo pubertální. Tím narážím na pubertální texty. Texty ovšem nejsou trapně trapné a plné vulgarit, musíte je brát s nadhledem. Celá deska je vlastně „sranda“. Záměrem nebylo natočit vážné rockové album, ale především posluchače pobavit.
[Pokračování článku]
Napsal izmy, v kategorii Hudba | Žádný komentář
Publikováno 13. 5. 2010
Zatímco Orikoule bylo album veselé a diskotékové, H.P.T.N. svěží a hitové, nové album od PSH se nese v naprosto jiném duchu. Podle názvu Epilog jistě mnoho z vás usoudilo, že se má jednat o poslední nosič, který skupina vydá. A nejenom podle názvu alba, ale také podle mnohých článků a rozhovorů psaných měsíc zpátky. Ti bystřejší okamžitě poznali, že se jedná o „promyšlenou“ reklamu (už jen fakt, že Orion o sobě tvrdil, jak bude dělat řidiče taxíku bez řidičáku, zní celkem komicky). Kromě bezplatné propagace získali kluci z PSH ještě jednu věc – koncept alba. A řádně toho využili.
Epilog je špinavý, temný a někdy příliš pomalý. To nejsou zápory, spíš naopak. Není to žádné tuctové album, dobře funguje jako celek., má prostě svoji atmosféru. Slyšel jsem hodně názorů, že kvůli těmto věcem je album špatné. Převážná většina ho odsoudila kvůli tomu, že nezní jako staří PSH. Ostatně to samé se říkalo o minulém Rap’n’Rollu. Nežijeme přece v minulosti, proč pořád používat samply v instrech a bránit se synťákům? Doba jde dopředu, nemá cenu zamrznout na jednom bodu jako jiné kapely.
„Udělejte bordel“ vás skvěle navnadí do poslechu alba, které obsahuje 12 songů a 3 naprosto zbytečné skity. Možná pobaví česká hymna zpívána Davidem Vávrou a Milan Šteindlerem, ale jen při prvním poslechu, při dalším přeskakuji. Mezi nejlepší song alba patří bezesporu „Můj rap, můj svět“, který produkoval sám Dj Wich. Text je také perfektní. A z mého subjektivního pohledu považuji za druhý nejlepší song „Showbizu smrad“ s hostujícími legendami Otou Klempířem a Michaelem Viktoříkem (J.A.R.). Track zaujme zvukem tvrdých kytar a skvělým refrénem.
[Pokračování článku]
Napsal izmy, v kategorii Hudba | Jeden komentář
Publikováno 5. 5. 2010
Po Vánocích pořádně nevycházely žádné hudební nosiče a zrovna teď se s nimi roztrhl pytel. Alespoň co se týče hudby, kterou poslouchám já. A jelikož se považuji za člověka, který má velmi rád hudbu a převážně se v ní vyzná, podpořím mé oblíbené interprety koupí jejich nových alb. Spousta lidí se mě ptá: „Proč si to prostě nestáhneš?“ Tímto článkem bych (nejenom) jim chtěl na tuto otázku odpovědět.
Hudební alba si kupuji z prostého důvodu – hudbu mám rád. Rád poslouchám kvalitní hudbu a rád jí také podpořím. Tři stovky za album pro mě není převratná částka a tempo, kterým se u nás vydávají nová alba, mi nedělá velké výdaje. Kromě podpory mi jde v druhé řadě také o booklet a celkově o fyzickou podobu nosiče. Sice se na něj bude prášit, ale je to asi ten samý případ jako vlastnit papírovou knihu a elektronickou knihu v počítači. Je to naprosto stejné, ale pocit z toho úplně jiný.
V předchozím odstavci jsem zmínil booklet. Ten je podle mě také docela podstatná část hudebního alba. Proto mě občas zamrzí, že si s ním interpreti nedávají moc práce a já často vidím dvoustránkový papír s fotkou a děkováním. Rád bych uvítal třeba texty na písničky, ale chápu, že taková rapová alba by měla booklet poněkud tlustší. Právě s texty je asi největší problém, protože se mi občas stane, že nerozumím nějakému slovu a hledat amatérské přepisy textů není zrovna dobrý nápad (několikrát se mi podařilo najít opravdové perly).
[Pokračování článku]
Napsal izmy, v kategorii Hudba, Moje názory | 14 komentářů
Publikováno 26. 1. 2010
Máme za sebou rok 2009, a proto jsem se v rozhodl zhodnotit hudební alba, která v uplynulém roce vyšla. Popravdě byl rok 2009, co se týče hudební tvorby, velice chudý. Nejvíc sleduji rapový žánr. Převážně českou a slovenskou tvorbu. Vyšlo vážně málo rapových alb, může za to nejspíš i fakt, že je spoustu rádobyposluchačů rapu (což je často vidět na ulici). Děcka poslouchají rap, nosí hopové hadry za tisíce korun, ale aby podpořili hudbu koupí originálního nosiče, to ne… Pak se divíme, že nikdo nechce vydávat. Kromě rapu poslouchám i hudbu, která se mi prostě líbí, nejsem zaměřen jen na jeden žánr. Upřednostňuji ovšem tuzemskou hudbu, jelikož jí dobře rozumím.
A jak to tedy vidím s nejlepšími cz/sk rapovými alby? Zde uvedu krátký seznam, který ovšem nemám seřazený od nejlepšího. Každé album mě zaujalo něčím a nedá se to seřadit, proto ke každému napíšu zdůvodnění, proč je v mém žebříčku.
WWW: Tanec sekyr – Toto album je mistrovské dílo (vím, možná přeháním), ale je to na české poměry naprosto revoluční počin. Texty jsou složité a nutí zamýšlet nad jejich smysl, hudba je dokonale propracovaná do naprostého detailu.
Moja Reč: Dual Shock – Moja Reč snad nikdy nezklame. Jejich poslední album vyšlo rovnou na dvou CD a obsahuje 32 skvělých tracků. Není track, při kterém bych se nudil a přepínal. eMeR dokáže udělat hromadu rozmanitých písniček, co se týče textu, navíc jejich flow je bezkonkurenční. První CD má instrumentálky živých nástrojů (skupina Komplot) a druhé má klasickou produkci. Osobně se mi víc líbí první.
[Pokračování článku]
Napsal izmy, v kategorii Hudba | 11 komentářů