Copywriterem (ne)může být každý
V dnešní době jsem si všiml jednoho trendu. Že chce každý vydělat rychlým a nejméně namáhavým způsobem, to je věc známá a nikdy to nebylo jinak. Díky internetu je hledání brigád snazší než dříve. Dnes skoro každý teenager hledá práci, protože vlastnit hodně peněz zlepšuje sociální status a celkově sebevědomí. A co je nejjednoduššího pro mladého člověka, který pořádně nic neumí, ale potřebuje peníze? Samozřejmě copywriting! Někteří by mohli namítnout, že je tu i nelegální cesta, o tom ale někdy jindy.
„Psaní článků“, povzdechne si student, „na tom přece nic není.“ Vždyť jeho slohové práce se učitelkám na základní škole líbily. Během pěti minut sesmolí poutavý text s nabídkou „supercopywriterských služeb“, zaregistruje se na webtrhu, cenu dá tak nízkou, aby byl žádoucí, a publikuje ji v sekci s nabídkou. Ne nadarmo se říká cena na úkor kvality. Po pár dnech napíše první článek, zařadí si ho do svého portfolia jako referenci a na účet mu od (spokojeného) zákazníka přijdou peníze tak akorát na jedno „Big Mac menu“. Reference postupně přibývají, ovšem cena je stále stejná a lukrativnější nabídka se stále ne a ne dostavit. Student netuší, v čem je problém, ale zatím to sype. Sice ne moc, nemusí přece pršet, hlavně když kape.
Příběh našeho studenta by pokračoval následovně – dál by psal texty pro podprůměrné MFA stránky, které stejně nikdo nečte, občas by publikovat pár „píár“ článků na svém blogu. Takové blogy většinou obsahují 80% reklamních článků. Těch 20% jsou jen nějaké bláboly, to aby se neřeklo. Pořád z toho není tolik, kolik si pisatel představuje, ale lepší něco než nic.
Chápu, každý nějak začínal. Ale většině chybí soudnost. Že je někde překlep, nevadí, každému se to někdy stane. Čárka v souvětí občas prostě vypadne, shodu podmětu s přísudkem stejně všichni přehlížejí, a že není text obsahově pestrý? Komu to vadí, hlavní je přece počet znaků a plno klíčových slov. A samozřejmě ty peníze na konci. Vím něco o půjčkách? Ne! Vím něco o hypotékách? Ne! Vím něco o sázkách? Ne, ale peníze dobrý, tak bych si to téma vzal, zítra vám pošlu text o 1800 znacích.
A to neustálé fňukání, že přesně tací lidé ničí trh? Ale kdeže, trh je volný, každý se může zapojit a to je dobře. Sice tady vzniká obrovská konkurence, ale podněcuje kvalitu. Proto by měl každý chytrý člověk vsadit na kvalitu. Kvalita něco stojí a tím se řídí zákazníci, kteří mají zájem o to, aby jejich celkový produkt nějak vypadal. Pokud bude text na MFA webu napsán kvalitně, věřím, že bude větší míra prokliků. A to platí nejenom o MFA. Kupříkladu takové PR články – pokud jsou napsány strojově, je z nich vidět amatérizmus, vůbec je nečtu. Zato články, které se jako PR vůbec netváří, ale i přesto jsou reklamou na nějaký produkt, zaujmou mě.
K tomu všemu bych řekl už jen tohle – nepropadejte do hlubokých depresí z nízké ceny za normostranu a začněte psát kvalitní texty bez gramatických chyb. Bude to přínosné jak pro vás, tak pro společnost. A nabídky se jenom pohrnou.
Štítky: copywriting, MFA, PR
Print This Post
Napsal izmy, v kategorii Moje názory | 6 komentářů
Máš pravdu. S tím strojově napsaným PR článkem jsi mě donutil se zamyslet. Ale snad máš taky pravdu. Jen ne každý zadavatel to může překousnout, budu-li psát jak na svém blogu.
A jak se říká; pýcha předchází pád. S jídlem roste chuť nebo všeho moc škodí. Všechno je v tomto, ehm, jeho případě pravda.