Francie 2008

Publikováno 8. 8. 2008

Psáno 19. července v 11:30 (odjezd)

Právě si sedím v autě, na klíně mi leží notebook a já píšu tenhle článek. Už zbývá jen pár kilometrů od francouzských hranic. Možná bychom byli na místě, nebýt naší včerejší výpravy. Včera okolo 17:00 byl plánovaný odjezd. Moc sem s tím nepočítal a udělal jsem dobře.

Ještě před odjezdem jsem si skočil koupit kraťasy od Nikeu. Zašel jsem do A3 Sportu a musím říct, že mě tam celkem naštvali. Kraťasy sem si ozkoušel a přitom jsem si všiml ceduky se slevou. Nejspíš jí tam dali před pár dny, protože před týdnem tam ještě nebyla. Z 690,– na 580,–. U kasy mi však prodavačka naúčtovala původní cenu. Říkám jí o slevě, zkouší tedy cedulku ještě jednou projet zařízením na čtení čárkových kodů, bohužel neúspěšně, zase cena 690,–. Nemám čas ani náladu se tam s ní hádat, možná tam zajdu po dovolené a zkusím to nějak vyřešit…

Se sestrou v Tescu nakoupím „pár“ sladkostí na těch deset dní. Asi v pět se vrátíme domů a zjišťujeme fakt, že se pojede nejspíš až v 19:00. Nevadí, na počítači jsem si pustil pár dílů seriálu Simpsonovi (mimochodem díl Homerova zelená medicínka je vážně top).

Čas rychle utíká a já zjišťuji, že se jde nakládat do auta až asi ve 20:30. Po půl hodině se zadaří a vyrážíme na cestu. Museli jsme se ještě zastavit u jedné babičky něco naložit. Že prý pojedeme přes noc. Když tam konečně dorazíme, sestra to zatahuje a jde spát do postele. Přes noc jsme nakonec nejeli, ale aspoň jsem se pořádně vyspal. Mno i když vstávat v pět ráno jsme nemuseli…

Čekejte další reporty z Francie , je tam wifi, proto buďte stále naladění.

Psáno 24. července v 11:30 (prvních pár dní)

První den jsem vstal z postele asi až někdy po desáté. Při odkrytí závěsů jsem čekal velký proud slunečních paprsků, ale opak byl pravdou. Bylo zataženo a vypadalo, že každou chvíli bude pršet.

Nasnídáme se a asi po deseti minutách se strhne úplá apokalypsa. Zataženo, pár paprsků proniká přes zataženou oblohu, hřmění a blesky. Strhne se velká lavina dešťových kapek, z minuty na minutu se ochladí. Asi po pěti minutách začne svítit sluníčko. Najednou jakoby ani nepršelo.
Náš karavan

Jelikož nebylo přimo počasí na koupání, vyrazili jsme se podívat na „trhy“. Hlava na hlavě, spoustu stánků s kýči (kterých se dotknu a změním hodnoty zaměstnanců ) a slunce pálilo do očí takovou sílou, že sem skoro nic neviděl.

Pěkný přístavy, lodě taky luxusní restaruace. To všechno jsme viděli, když jsme procházeli po okolí. Časem přidám na svoje fotoalbum fotky, tak se můžete těšit na striktní fotky.
Lodě

Odpoledne jsme vyrazili na malinkou pláž hned v kempu. Plno lidí a skoro žádný místo. Na tý pláži jsme byli asi jen dva dny a potom jsme jezdili na již námi známou nudapláž Pampelonne.
Následující dny až do teď byly skoro stejný. Dopoledne vyrazit na pláž a tam až někdy do tří pobýt. Opalování a koupání. Během dvou dnů jsem přečet knížku Jmenuji se Alice – Jsem narkomanka, kterou jsem si půjčil od sestry, celkem mě ta knížka chytla, těď čtu další o gamblerce, doporučuju tyhle knížky.

Pláž

Psáno 31. července v 23:59 (příběh jedné wifi)

Nejdřív bych se chtěl omluvit za mou sníženou aktivitu, to z důvodu toho, že jsem u babičky na notebooku, který neí můj. Beenoxi neboj se, řetězovku příští týden sepíši. K tomu ještě zapracuji na posledním článku o Francii a fotkách.

Můj dotaz na to, jestli bude v kempu v Port Grimaud přípojení k internetu, přesněji wifi. Prý jo a dokonce zadarmo. Oči se mi zaleskly a měl jsem radost, že budu schopen blogovat z tak vzdáleného místa.

Po náročné cestě dojedeme asi v osm hodin večer do kempu, ubytujeme se a já se vrhnu na notebook. Vyhledám si wifi a s radostí se připojuji na nalezenou síť. Připojeno, to je skvělý! Radost vystřídá smutek. V prohlížeči stránka s loginem a heslem. Náhle zjišťujeme, že internet není zadarmo, ale stojí 50 euro na sedm dní.

Jelikož mámy přítel potřebuje pracovat na internetu, tak si těch 50 euro zaplatil. Dostali jsme takovou pěknou kartičku s jménem a heslem. Funguje to, hura! Podruhé se raduji příliš brzy. Náhlým projetím světem po internetu zjišťuji fakt, že má internet zoufalou rychlost a pracovat se na tom nijak extra nedá. Aspoň, že si zkouknu email, přečtu zprávy z domova a odešlu přes administraci pár článků. ICQ se mi vůbec nechytalo, Meebo se připojilo a asi po deseti vteřinách se odpojilo. Občas se povedlo tam být těch pět minut, ale bída. Měl jsem radost, když se mi stahoval jeden soubor 50kB/s, normálně mi to jelo 6–10kB/s.

Asi pátej den to mámy přítel nevydržel a šel si stěžovat. Když se vrátil z recepce, byl zase o 50 euro težší. Že prý to vážně nefachalo ani na tý recepci a tak se rozhodli vrátit peníze. Vtip byl v tom, že kartu nezablokovali, a tak jsme ještě do konce pobytu měli internet, sice pomalej, ale funkčni, na přečtení zpráv to stačilo. :-)

Psáno 8. srpna v 01:00 (posledních pár dní, kaňon Verdon, fotky)

Přináším poslední článek o Francii, který bude shrnovat posledních pár dní, které jsme strávili na velice pěkném místě, v kaňonu Verdonu. Sice jsme museli vytrpět příšernou cestu plnou serpentin, vyvýšenin a sníženin, ale výsledek stál za to. Na konci článku je odkaz na fotoalbum.

V sobotu v deset hodin ráno jsme museli opustit kemp v Port Grimaud. Protože se nám ještě nechtělo jet pryč, vyrazili jsme se podívat do kaňonu Verdonu. Kaňon byl nádherný, celkem často jsme se tam zastavili udělat fotku a podívat se na něj z každé strany. Cesta byla naopak příšerná. Jednou nahoru, napodruhé dolů, zatáčka doprava, zatáčka doleva, dolu, doprava, nahoru, dolů, prostě na zvracení!

Kaňon Verdon

Večer jsme si potřebovali najít kemp, kde bychom postavili stany a přespali jednu noc. Po asi hodinovém pátrání (všude bylo plno) jsme narazili na takový „přírodní“ kemp, kde cena byla sice nízká, ale služby taky. Každopádně zvyklí z Norska jsme začali stavět stany. Když jsme dostavěli, jeli jsme se vykoupat do krásně „modrobílého“ jezera. Nejspíš v něm byl rozpuštěn vápník, proto taková pěkná barva.

Kaňon Verdon

Cestou zpět do kempu jsme se zastavili v pizzerii. Pravou francouzskou večeři jsem měl jednou a vážně to je nuda, asi tři hodiny jsme proseděli v restauraci, než se to všechno snědlo, proto jsme volili pizzu. Vybrat si nebyl problém a domluvit se vrchní nebyl problém.

Druhý den jsme vše sbalili a chystali se na poslední den u „vody“. Zajeli jsme k jezeru. Nejdřív jsem si hezky přeplaval jezero z jedné strany na druhou a pak zase zpátky. Potom jsme si půjčili kánoi a podívali se, co se skrývá za mostem. Nádherný vodopád a skvělá místa na skoky. Taky, že jsem si párkrát skočil asi z 4metrové výšky

Fotoalbum: http://picasaweb.google.com/izmy666/Francie2008

Cesta domů byla celkem v pohodě, protože se každej z nás (krom řidiče) nadopoval kinedrylem.


Štítky: , , , , ,

Napsal izmy, v kategorii Dovolená | 5 komentářů


5 komentářů k příspěvku „Francie 2008”

Lea

Niektoré zábery sú opravdu nádherné. Myslím,že ste mali báječnú dovolenku ….a videli ste zase kúsok z tejto našej krásnej planéty.

izmy

@Lea: Jj, bylo tam skutečně pěkne, mohu doporučit.

Monika

Francii jsem kdysi s manželem také takhle projela a doufám, že se tam ještě někdy vrátíme. Je hodně míst kam se dá jet a někdy je těžké se rozhodnout:)

Honza

Kdyby nebyla reklama, jako např. před 40 lety, tak nikdo po cestování ani netoužil. Sám jsem byl poprvé mimo ČR a u moře až ve 20 letech a to v Polsku. 🙂 Určitě bych rád poznal i další, ale přišlo dítě a další a další a s těmi je to cestování nějak těžší. 🙂

Karolína

Co to meleš prosim tě? před 40- ti lety se asi lidi moc nenacestovali, ale z jednoho prostého důvodu!!! Bože jak někdo může být tak hloupý, to je neuvěřitelné! A za to, že si naděláš 3 děti a pak už si život neužiješ si můžeš sám

Zanechte komentář