Přístup k praxi

Publikováno 24. 5. 2011

V tomto článku bych se chtěl rozepsat o tom, jak někteří přistupují k povinným praxím na školách. Budu psát ze své zkušenosti, z toho, co vím a slyším od spolužáků na naší škole zaměřené na výpočetní techniku.

Minulý rok jsme praxe neměli a dočkali jsme se jich až teprve nyní, ve třeťáku. Měli jsme na výběr – buď si praxi zařídit sami, nebo to nechat na škole. Převážná většina mých spolužáků si praxi zařídila sama. Už od začátku říkali, jak tam nic nebudou dělat, že budou sledovat filmy a zabíjet čas na internetu. Někteří dokonce vyprávěli, jak budou doma a v případě kontroly ze školy budou „jakože na služební cestě“. Úsměvné bylo sledovat první den praxe Facebook, konkrétně statusy o tom, jak se mí spolužáci skvěle vyspali, sarkastické poznámky o náročnosti jejich práce a podobně laděné příspěvky.

Zní to absurdně, já vím. Ptám se sám sebe: „Copak to má nějaký smysl?“ A sám si odpovídám: „Nemá!“

Chápu, že pracovat bez vidiny zisku není příliš motivující, ale aspoň se nemusíme stresovat ve škole při písemkách a zkoušení. Krom toho jde hlavně o nastavení se do pracovního módu, který (skoro) každého po vystudování školy čeká. Když se tomu někdo snaží vyhnout, je to jeho volba, tím hůř pro něj v budoucnu.

Ve čtrnáctidenní praxi pro studenty informačních technologií na střední škole bohužel nevidím příliš velký smysl. Je jasné, že jim nikdo nesvěří důležitou práci, díky které vydělává. Pak to bohužel dopadá tak, že student, který očekává, že se naučí něco nového, skončí s balíkem Officu a instalací Windowsu. A tak nezbývá nic jiného, než si z ní odnést alespoň správnou pracovní morálku v zaměstnání.

Na závěr přihazuji fotku z mé praxe, aby bylo vidět, že se neflákám.

Fotografie zachycující mou práci na praxi

Napsal izmy, v kategorii Moje názory, Můj životní styl | 2 komentáře

Marat – You Talkin‘ To Me? (8/10)

Publikováno 4. 5. 2011

Marat je na české rapové scéně nováčkem. Pamatuji si ho ještě v době jeho začátků, myslím, že to bylo někdy před dvěma lety. Přišel s tím, že bude rapovat o sociálních a politických tématech. Společně s Lucasem vydali desku Soudný den, na které byly slibované texty.

Nyní Marat vydal mixtape You Talkin‘ To Me? (podle známé hlášky z filmu Taxikář s Robertem De Niro v hlavní roli). Mixtape se nedá absolutně vůbec srovnávat s předchozím albem, zatímco Soudný den byl založen na vážných tématech a názorech na společnost, mixtape stojí na „tvrdosti“, textech o rapu, špíně, drogách a zkaženosti dnešního světa. Dost velký vliv na to má label Hypno 808, pod kterým deska vyšla.

Marat pracuje jako taxikář. Většinou rapuje o tom, co viděl nebo slyšel, když řídil taxi. Po vzoru Toxxxe sellí svojí desku v drožce. „Dvěstě, třista sem, jsem pražskym taxikářem, you talkin’ to me?“ Syrově popisuje noční Prahu, řidiče, feťáky, ožraly, které vezl. V první polovině songu Dealer rap jede klidným tempem o vydělávání, dealování skéra, ve druhé se rozjede o politice a jejich špinavé hře.

Cover mixtapu Marat – You Talkin‘ To Me?

K rapperům neodmyslitelně patří téma honění ega a ani tady Marat nezůstal pozadu. Většina pokusů o sebemrskačské texty zní pěkně blbě a jsou kritizovány, ovšem v případě Marata to tak není. Na scéně je dva roky a jeho flow zní o hodně lépe než u rapperů, kteří jsou na scéně přes deset let. Konkrétně v tracku Slow mode s hostujícím Igorem a vynikající produkcí od Drymana zajel Marat skvělou část. Co se týče Igora, většině lidem se nelíbí, ani mně zatím nesedl, ovšem zrovna tady mě baví. V následujícím Systemu, který je o prodávání drog na ulici, mě na mikrofonu překvapil Murphy.

O produkci se na albu podílelo mnoho producentů – nepříliš známý 4row, který produkoval většinu tracků na poslední sólovce Huga Toxxxe a jeho hudba zní skutečně dobře. Freezer, který má na starost dubstepovou pecku „V hajzlu“. Cassius Cake, který se umístil na druhém místě v soutěži Beat Battle minulý rok na Hip Hop Jamu. Produkcí přispěl i Mike Trafik, konkrétně v jedné ze dvou produkovaných věcí použil kytarový riff od Van Halena. Na jednom tracku se podílel Enemy a opět dokázal svou originalitu. Jelikož Marat dřív spolupracoval s Lucasem, tak nechybí ani jeho produkce.

Abych to celé shrnul, Maratův mixtape You Talkin‘ To Me? mě velmi překvapil, jak hudebními podklady, tak textově. Album mě baví jako celek. Možná se někomu může zdát, že je deska plná egoistických textů a bude postrádat životní příběhy, odpovědi na závažné otázky a světově důležitá témata. Pro takového posluchače tento mixtape není. Pro ostatní, kteří se chtějí při poslechu hlavně pobavit, doporučuji zastihnout Marata v taxíku a koupit si od něj CD přímo z kufru.

Napsal izmy, v kategorii Hudba | Jeden komentář

Konečně plnoletý + Hypno 808

Publikováno 2. 4. 2011

25. března 2011 to přišlo. Zestárl jsem na krásných osmnáct let. Při pohledu na článek z minulého roku mám radost. Ze seznamu věcí, které budu moct dělat, jsem už řadu z nich vyzkoušel. A musím říct, že některé jsou super! Jinak ale nic moc. Mám čekat, že ještě něco přijde?

Osmnáctiny by nebyly osmnáctinami bez pořádné oslavy. V den narozenin, tedy pátek 25., jsem se vydal na hypnotizující akci Hypno 808 (všechny možné drogy included). Byl to křest nově vzniklého labelu a tak tam vystoupili všichni jeho členové. Trochu jsem nepochopil začínajícího Hamise, pro mě nuda. Igorovi nebylo příliš rozumět, ale jeho show byla neskutečně energetická. Pro mě všechno začalo Maratem, který přišel na stage a na očích měl Ray-Bany. Po skvělé show ho vystřídal Smack a vše vrcholilo samotným Toxxxem. Zahráli snad všechny společné věci. Po pokřtění labelu ještě přišla premiéra klipu V hajzlu. Byl jsem z toho v hajzlu. Po dlouhé době konečně povedený song a klip zároveň.

Včera jsem měl ještě jednu „jakoby“ oslavu, ale ta nestojí za řeč. Zmíním se snad jen o tom, že jsem si poprvé vyzkoušel zahrát ruletu o peníze. A vyhrál jsem! Skvělej pocit! Začínám chápat gamblery!

Napsal izmy, v kategorii Můj životní styl | 3 komentáře

Jak rychle vytvářet screenshoty a sdílet soubory – droplr

Publikováno 16. 3. 2011

Okénko aplikace windroplrUrčitě to znáte. Chcete poslat kamarádovi snímek z vaší obrazovky a jste líní otevřít email, přidat přílohu a poslat. Zdlouhavé se vám zdá i nahrávání na nějaký webový server. Proto je tady aplikace droplr. Slouží k rychlému sdílení souborů, takže přes ni můžete sdílet kromě screenshotů i různé soubory.

Po nainstalování droplr se vám na ploše objeví malé okénko. Do něj stačí pouze přetáhnout vámi požadovaný soubor a okamžitě se začne uploadovat na server. Potom vám napíše odkaz. Stejně jednoduché to je se screenshoty, stačí zmáčknout klávesovou zkratku, následně vybrat plochu, kterou chcete sejmout a pár vteřin počkat, než se vám zobrazí odkaz s nahraným snímkem.

Aplikace se propojuje s účtem na Twitteru a poskytne vám uložiště dat o velikosti 1 GB. Původně se jedná o aplikaci pro operační systém Mac OS X, která nese stejný název droplr a správa dat se proto spravuje na stejném serveru. Dokonce existuje aplikace na iPhone.

Registrovat se můžete na této stránce.

Napsal izmy, v kategorii Software / Hry | Žádný komentář

Ztracený symbol – recenze

Publikováno 12. 3. 2011

Obálka knihy Ztracený symbol od Dana BrownaSlavný spisovatel Dan Brown vydává v pořadí již třetí knihu a mnozí z nás si jistě pokládají otázku, zda bude tato kniha stejně kontroverzní, jako jeho Šifra mistra Leonarda. V tomto případě si však na paškál nevezme katolickou církev, nýbrž tajemstvími opředený Řád svobodných zednářů. Ze starobylých ulic Vatikánu, Paříže či Londýna Dan Brown přesouvá děj do domova hlavní postavy – do Spojených států amerických.

Na své si zde přijdou hlavně ti, co očekávají typickou „brownovku“. Na programu je vtažení do děje hned na první stránce, rychlý spád a v neposlední řadě klasické schéma knih Dana Browna. Hlavní postavou je opět symbolog a starý mládenec Robert Langdon. Postava, která je velmi důležitá, avšak tváří v tvář se s ní setkáme až na úplném konci příběhu, je Peter Solomon – Robertův blízký přítel. Další podstatnou postavou je sestra zmizelého Petera Solomona – vědkyně Katherine. Své silné zastoupení zde má samozřejmě také policie, tentokrát v podobě CIA a šéfky Sató.

V předchozím odstavci byla řeč o Brownově typickém schématu. Ti, co četli jeho předešlé dvě knihy, jistě tuší. Pro ty, kterým se Ztracený symbol dostal do ruky jako první kniha tohoto autora, zde nastíním. Tak jako vždy i nyní dojde k události, kdy je Robert Langdon vytržen ze svého běžného života. Jak již bylo v úvodu řečeno, nemusí se hnát až do Evropy. Celý příběh se odehrává v hlavním městě Spojených států – ve Washingtonu D.C. Lstí je vylákán přímo do Kapitolu, kde objeví uprostřed budovy hrůzostrašnou věc ukazující směrem k fresce samotného George Washingtona. Právě tady začíná zběsilý závod s časem. Peter Solomon je unesen a nebude propuštěn do té doby, kdy Robert Langdon neobjeví pradávný zednářský poklad. Brzy na to se dostává do ohrožení života i Peterova sestra Katherine. Záporným hrdinou je Malach – zvrhlý muž potetovaný od hlavy až k patě. O Solomonových ví téměř všechno. Teprve až v samotném závěru se čtenář dozvídá pravdu o temné postavě Malachově a o záhadné smrti Peterova syna Zachariho.

[Pokračování článku]

Napsal izmy, v kategorii Knihy | 5 komentářů

12. stránka z celkem 35« První...1011121314...2030...Poslední »