Apríl: Chci přestoupit na podnikatelskou školu

Publikováno 1. 4. 2010

Už druhým rokem chodím na školu zaměřenou na výpočetní techniku. Prvním rokem mě škola docela bavila, neměli jsme sice tolik předmětů, při kterých se pracuje s počítači, ale o to větší důvod počkat do druháku. A nyní tam chodím a zjistil jsem, že mě to zas tak moc nebaví.

Práce na počítači mě začala neuvěřitelně ubíjet. Nebaví mě prostě sedět u toho stroje a jen tak něco mačkat do klávesnice. Namítnete, že to samé dělám na blogu, ale tím si alespoň zlepšuji psaný projev a to mě baví.

Proto jsem začal přemýšlet, co s tím udělat. V první řadě dokončím druhák, stejně bude za chvíli konec školy a začnou prázdniny. Na internetu jsem prošel plno stránek škol, které vyučují podnikání. Baví mě vydělávat peníze na internetu, ale chtěl bych se v tom víc orientovat a rychleji do toho proniknout. V Praze je docela dost podnikatelských škol, takže si je postupně projdu a rozhodnu se, kam dál.

Sice bych si zopakoval dva roky školy, ale o to víc volného času budu mít na sebe. Myslím si, že je to lepší udělat teď než příští rok. Snad mi to vyjde.

Napsal izmy, v kategorii Můj životní styl | 11 komentářů

Zase o rok starší

Publikováno 27. 3. 2010

Ve čtvrtek 25. března jsem oslavil své 17. narozeniny. Od tohoto dne mi zbývá pouhý rok do plnoletosti, kdy budu konečně moct:

  • pít legálně alkohol
  • zřídit si živnostenský list a podnikat
  • chodit do strip klubů
  • mít u sebe gram koksu
  • chodit do heren
  • a plno dalších neřestí

Ale ještě před tím vším doufám, že si tento rok svého života užiju víc, než roky minulé. Zároveň děkuji všem, kteří mi popřáli jak na Facebooku, v esemesce nebo slovně.

Zajímavost na závěr: minulý rok jsem vydal článek O rok starší… a vydal jsem ho stejný den, jako tento článek (tedy 27.3.)

Napsal izmy, v kategorii Můj životní styl | 10 komentářů

Kdo jsou obyčejní lidé?

Publikováno 24. 3. 2010

Ovce ve stádu

Čím dál častěji se setkávám s pojmenováním „obyčejný člověk“ a „obyčejní lidé“. A to nejenom v souvislosti s reklamní kampaní ČSSD, která bojuje za lepší budoucnost pro obyčejné lidi. Je to vlastně hodně podobný případ jako nepříliš starý článek od Pavla Králíčka, ve kterém se zabývá tím, co je vlastně normální a kde začíná „nenormálnost“.

Kdo je vlastně obyčejný člověk?

Pokud tento pojem použiji ve smyslu, ve kterém ho používají sociální demokraté, definoval bych ho asi následovně: obyčejný člověk je nepříliš úspěšný, do práce chodí na směny, pracuje za mizerné peníze a často bývá nemocný – prostě chudák. Nad ním stojí „neobyčejný“ zaměstnavatel, který ho šikanuje, chodí si v obleku, podepisuje papíry a za to bere desetitisíce, celý den prosedí v kanceláři a nic nedělá.

Obyčejný člověk se o sebe nejspíš nedokáže postarat, a proto požaduje od státu různá zvýhodnění, pokud náhodou nemá práci, místo shánění nového pobírá sociální dávky. Za peníze od státu nakonec prosedí v hospodě s ostatními obyčejnými lidmi a řeší, jak oni poctiví jsou na tom špatně, zatímco člověk, který jenom krade a podvádí, se vozí v Mercedesu nebo BMW. Alespoň takto jsem pochopil prezentování obyčejného člověka sociálními demokraty.

[Pokračování článku]

Napsal izmy, v kategorii Moje názory | 4 komentáře

Největším problémem je začít

Publikováno 22. 3. 2010

Tohoto problému si všímám už delší dobu. Mám naplánovanou nějakou práci, přesně si stanovím čas, kdy začnu a stejně se k tomu nakonec nedokopu hned. Ještě větším problémem je, když danou věc odložím na další den a nic ve výsledku neudělám. Ať už se jedná o napsání článku (to je právě ten důvod, proč tady 10 dní nebyl nový článek), školu, případně nějakou jinou práci, většinou se snažím najít si důvod, proč to zrovna teď nedělat. A vždycky se něco najde! Často také určím přesný čas, kdy budu chtít začít pracovat a v dobu práce na to samozřejmě zapomenu a hned potom si určuji čas nový. Tato situace se často opakuje. Proto jsem si řekl, že je nejvyšší čas něco s tím udělat!

Teď můžete mít pocit, že tento vnitřní boj zažívá každý a většinou snaha „zlepšit sám sebe“ opadne. Každopádně do Remember the Milk jsem se naučil psát každý den úkoly na další den. Je mi jedno, že nějaký nesplním, ale vždy se najde drobnost (sebemenší blbost), kterou splním. Píšu si tam i naprosto samozřejmé věci, které není potřeba plánovat. Zastávám názor, že po každém splnění úkolu mám lepší pocit, jenž mě motivuje a nutí splnit další úkoly.

[Pokračování článku]

Napsal izmy, v kategorii Můj životní styl | 7 komentářů

Cesta do oranžového ráje

Publikováno 18. 3. 2010

Každý si musel všimnout, jak naši Českou republiku zavalila oranžová lavina neboli billboardy sociálních demokratů. Na každém kroku Paroubek slibuje zrušení poplatků, obnovení 3 dny nemocenské a další předvolební sliby.

Billboardy ČSSD

Mezi všemi sliby je i jeden, který sice na billboardech není, ale Zdeněk Škromach se o něm zmínil na konferenci k důchodové reformě. Pojednával o tom, že cílem ČSSD je, aby do roku 2014 dosáhl průměrný důchod 15 tisíc korun měsíčně. Následně však v rozhovoru s Hospodářskými novinami uvedl: „Ale vy berete od nás všechno vážně,“ a následně, „ale my jsme nikde nic takového neslíbili.“ Nastává otázka, zda jsou všechny sliby na billboardech brány vážně, nebo se jedná jen o takový předvolební vtípek.

Paroubek má krásné ambice. Rád by po volbách řídil sport, který ho údajně baví. Jeho cílem bude vybírat od větších firem 1% zisku na podporu sportu. Je prý správné rozvíjet v naší zemi sport. Paradoxem je, že nejspíš nezná rozdíl mezi krasobruslením a rychlobruslením.

[Pokračování článku]

Napsal izmy, v kategorii Politika | 8 komentářů

19. stránka z celkem 36« První...10...1718192021...30...Poslední »