Jaký byl rok 2009?

Dnes bych se chtěl zpětně podívat na celý minulý rok a na konec napsat i pár mých předsevzetí, které se budu snažit přes celý rok plnit. Ještě, než se do toho dám, tak bych vám chtěl popřát šťastný a úspěšný nový rok 2010 (s kterým přichází DPH 20% a 10%, jak na Twitteru někdo vtipně poznamenal). A teď nyní na zhodnocení minulého roku…

V lednu se toho zase tolik nestalo, byl jsem docela dlouho nemocný. Měsíc předtím jsem spustil tento blog a tak jsem se ho snažil plnit obsahem. Jelikož jsem byl nemocný, tak bylo víc času na psaní článků. Únor byl zajímavějším měsícem. Jel jsem se svojí školou (SSŠVT) na hory, kde jsem se naučil jezdit na snowboardu. Ten mě bavil víc, než lyže a proto doufám, že se tuto zimu dostanu na hory. Březen byl hodně nabitým měsícem. Kromě toho, že jsem o rok zestárl, naše škola pořádala imatrikulační ples, na který jsem udělal videovizitku naší třídy. O jarních prázdninách jsem byl na horách s rodinou a v průběhu měsíce ještě na Battle Nightu (který už ovšem ztrácel svou kvalitu). V dubnu se nestalo nic důležitého, alespoň já si na nic zásadního nevzpomínám.

Pokračovat ve čtení →

Jak jsem nakupoval v USA přes Shipito

USA vlajkaUž delší dobu jsem si chtěl udělat radost a koupit si něco pěkného na sebe. A jelikož se blížily Vánoce, byla tato doba ideální. Měl jsem zájem o streetové oblečení, přesněji o značku LRG, kterou mám skutečně rád a líbí se mi její filosofie. Nejprve jsem hledal v českých obchodech, ovšem kromě předraženého Queensu tady žádný jiný obchod nebyl. Na řadě byly obchody ze zahraničí. Lákala mě značka, exklusivita a hlavně touha po zkušenosti.

Mezi známé přeposílací firmy z USA patří Shipito, které je snad neznámnější a nejspolehlivější z České republiky. Vyhlédl jsem si několik eshopů ze zahraničí, ale nejlepším pro mě nakonec byl Karmaloop. Výběr z těch nejlepších streetových značek, pěkné ceny a zajímavé slevové akce (já narazil na zajímavou akci – při nákupu nad $120.00 je poštovné v USA zdarma a sleva $20.00). Při výběru eshopu je nutné najít si takový, kde se dá platit kartou nebo pomocí PayPalu.

Jak probíhala registrace na Shipito?

Registrace na Shipito je naprosto triviální, pokud budete postupovat dle instrukcí, neměli byste narazit na problém. Při registraci je nutné zaplatit $8.50, což je cena za to, že vám bude balík přeposlán z Ameriky. Platit se dá přes bankovní účet, kartu a také přes PayPal, vše se dá tedy vyřídit během několik málo minut. Po registraci je vám přidělena americká adresa, kterou musíte zadávat při objednávkách ze zahraničí.

Pokračovat ve čtení →

Paranormal Activity – nejstrašidelnější horor v historii?

Dnes bych vám chtěl zrecenzovat film, na který jsem zavítal při akci nazvané „Filmánie„. Vstup na jakýkoliv film byl za 50,- Kč. Jelikož jsem neměl pořádně přehled, co má Palace Cinemas na programu za novinky, nechal jsem volbu na kamarádovi. Ten vybral film Paranormal Activity. Do té doby jsem o něm vůbec neslyšel, i když měl prý neuvěřitelně velkou reklamu a přitom byl jeho rozpočet pouhých 15.000 dolarů. Film dostal velkou pozornost hlavně díky režisérovi Stevenovi Spielbergovi, který se při sledování tohoto filmu (z roku 2007) děsně bál. Navíc se okolo toho nese zajímavá historka, že se zamkl v pokoji a nemohl se dostat ven. Co je na tom pravdy, to netuším, každopádně se jedná o pěkný marketingový tah.

Paranormal Activity se ze začátku tváří jako slušný odpad. Hlavními hrdiny tohoto hororu jsou Katie a Micah. Mladý pár, který má vlastní dům a ve kterém údajně straší. Přes den je všechno v pořádno, problémy nastávají v době, kdy spí. Z ničeho nic se například zavřou dveře, spustí se televize, tu a tam se ozve nějaká rána. Aby svoje problémy vyřešili, Micah si v hospodě půjčí HD kameru a rozhodne se natáčet jejich místnost v době spánku. A tady celá ta sranda začíná.

Paranormal Activity

Záběry z ruční kamery se objevily už v několika filmech (namátkou Záhada Blair Witch, Monstrum, Rec), to by ovšem Paranormal Activity na kvalitě neubíralo. Záběry nejsou nijak nepříjemné a dodávají snímku větší pocit reality (což násobí pocit, že je celý příběh podle skutečné události – zklamu vás, není). Po prvních pěti minutách filmu jsem se proklínal, na co jsem to šel. Záběry Micah, Katie a nějakého démonologa mi přišly velice stupidní, jako z nějaké špatné reality show. Film začal nabírat na obrátkách až při záběru první noci. Po ní přišla další dávka nudy. Opět další noc a slibovaná hororová show. Kdo by to čekal – opět nudné záběry ze dne. Tohle se neustále opakovalo, stereotyp.

Pokračovat ve čtení →

O zločinu

Zločin

Ve škole jsme měli velmi zajímavou přednášku, která byla původně zaměřena na rasismus a xenofobii, ovšem nakonec se z toho vyklubala diskuse na téma „zločin“. Přednášku měl na starost příslušník městské policie a bylo vidět, že rozumí tomu, co říká. Škoda byla, že na celou prezentaci jsme měli vyhrazenou pouze jednu hodinu, respektive 45 minut.

Náplní přednášky byly různé druhy zločinu. Po úvodu nám přednášející dal za úkol seřadit následujících šest pojmů za sebou podle míry nebezpečí. Jednalo se o tyto pojmy – extremismus, rasismus, šikana, drogy, vandalismus, sprejerství. Ještě musím podotknout, že to byla práce ve skupinkách, tudíž moje názory se k finální podobě nedostaly (možná proto píšu tento článek). A jak bych tyto pojmy seřadil podle míry nebezpečí? Následovně: extremismus, šikana, rasismus, drogy, vandalismus, sprejerství.

Ani mě nepřekvapilo, že plno mých spolužáků dávalo rasismus na zadní příčky, jsou plní předsudků a na základě jedné špatné zkušenosti odsoudí celou rasu (u některých dokonce pochybuji, že nějakou špatnou zkušenost vůbec mají, podle mě jsou pouze ovlivněni médiemi).

Pokračovat ve čtení →