My jsme běžci, kdo je víc?

Publikováno 15. 4. 2012

Před rokem jsem začal běhat. Začalo to celkem nevinně. Přihlásil jsem se na Nike Run Prague. 10 kilometrů pro mě bylo v té době celkem výzva. Na základce jsem běhal nejvíc dvanáctiminutovku. To jsem uběhl nějakých sedm koleček. Jaká to byla vzdálenost, si už bohužel (nebo naštěstí?) nepamatuju. Na pětku to ale nebylo. No a na střední jsme běželi maximálně sprint na sto metrů, ze kterého jsem měl samozřejmě vždy jedničku.

Můj dobrý kamarád (který se se mnou tak rád hádá o každé blbosti – pozn. editor) Tomáš před několika dny spustil nový web myjsmebezci.cz. A proč tenhle článek není žádné smradlavé PR? Jednak proto, že na web přispívám já (tam někdo musí přispívat kvalitní obsah, žejo – pozn. ego). Kromě toho se může zapojit každý, kdo se chce podělit o své zážitky z běhu a DailyMile nebo jiné podobné služby mu prostě nestačí. Navíc jde o to vytvořit komunitu nadšenců pro tento sport. Já, ačkoliv nejsem vyloženě nadšenec, rád ventiluji své pocity ven na papír (resp. do Wordu), tak proč se nepodělit s ostatními.

Takže myjsmebezci.cz! (…kdo je víc?) Stay tuned!

Napsal izmy, v kategorii Internet | Žádný komentář

Alternativní proslov na maturitní ples

Publikováno 18. 3. 2012

Vážený pane řediteli, paní profesorky, páni profesoři, dámy a pánové,

stojíme tady, abychom vám přečetli srdceryvné řádky textu, které jsme stáhli z internetu a pozměnili pár slov, aby to nevypadalo blbě. V první řadě bychom vám chtěli poděkovat, že jste nás psychicky nevyždímali, i když jsme měli párkrát na mále. Pořád lepší být duševní troska či mrzák, než nebýt vůbec. Děkujeme panu Ethanolu, který nás stále ještě udržuje při zdraví, ovšem při smyslech už moc ne.

Ty čtyři roky byly dlouhé, někdo tvrdí, že prý chvilkami příjemné, ale vesměs vyčerpávající. Nikdy nezapomene na ten tlak, který na nás byl při některých hodinách vyvinut, že jsme se báli nadechnout a jen jsme čekali na to boží znamení – zvonek. Hodinu co hodinu jsme byli konfrontováni cizím frustrovaným egem. Děkujeme za hodiny, ve kterých jsme dostávali domácí úkoly, které bylo potřeba samostudiem zpracovat, děkujeme za prezentace, které jsme byli donuceni připravit. Děkujeme za testy a písemky z látky, kterou jsme nikdy neprobírali, anebo probírali těsně po písemce.

Vaše snaha nás zocelit se evidentně dařila a připravila nás o mnoho krásných hodin tak zbytečné činnosti, jako je spánek. Přišli jsme na to, že spánkový deficit jsou jen dvě slova, ze kterých známe význam pouze jednoho. Děkujeme také za pochopení, že nejdůležitějším předmětem je ten, který vyučujete, tudíž se musíme učit na všechno a je vám ukradené, že máme i jiné předměty. Děkujeme za váš lhostejný přístup k našemu volnému času, který se díky vám vypařil neznámo pryč.

Děkujeme slečnám uklízečkám, které měly problém uklízet po nás bordel, protože to přece není jejich práce. Děkujeme kuchařkám za jejich milé úsměvy a chutné obědy, které by nežral ani jejich pes. Děkujeme hospodářce, která měla pravděpodobně celý rok dovolenou, neboť jsme ji nikdy nezastihli v kanceláři. Děkujeme školníkovi, že každý pěkný letní den zpříjemnil zvukem sekačky na trávu. Děkujeme hasičům za každou první středu v měsíci.

Děkujeme také našemu výbornému kolektivu, který držel při sobě, zvlášť v situacích škodolibých, při vyluzování podivných zvuků a při společném šikanování jednotlivců. V každé třídě je psychicky slabý student, který to schytá od celé třídy, co si budeme nalhávat. Tomu mimochodem poděkujeme dodatečně ještě venku po plese. Děkujeme za úžasné osobnosti, které jsme měli čest v našem kolektivu poznat. Tím myslíme především slečnu aroganci a pana vohnouta. Naprosto svatá pro nás byla možnost spolupracovat jako tým, navzájem si pomáhat a dosahovat tak lepších výsledků. Vypěstovali jsme si individuální přístup, závist a také jsme přišli na to, jak funguje přetvářka. Naučili jsme se demokraticky hlasovat o problémech, které nás tíží a domlouvat se na společných poškolních akcích, při kterých jsme se nikdy nesešli všichni.

Přejeme příjemný večer plný drog. To je to jediné, co nám ještě dokáže vykouzlit úsměv na rtech.

PS: Tento článek byl psán jako znechucená reakce na všechny wannabe proslovy plné přetvářky. Podobnost s některými lidmi a událostmi je čistě náhodná.

Napsal izmy, v kategorii Ostatní | 8 komentářů

„FUPtastická“ kampaň Vodafonu

Publikováno 14. 3. 2012

Smutný Vodafone :(Říká se, že „to že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně nejdou“. Vyhypovaná akce Vodafonu nazvaná „rušíme FUP, spouštíme FUCK“, sklidila na sociálních sítích silnou vlnu reakcí. Samozřejmě negativních. Když si Vodafone spletl Velikonoce s Vánoci, bylo ještě oukej. Že si spletl apríl s normálním pracovním pondělím, už moc oukej nebylo.

Ruku na srdce, kdo po překročení FUPka u Vodafonu dokázal načíst alespoň jednu internetovou stránku? Troufám si tvrdit, že vás moc nebylo. Jasně, stáhnout emaily a pročíst nejnovější tvíty šlo, ale nebylo to zrovna nejrychlejší. Krok od mobilního operátora to tedy nebyl nejrozumnější. Teda jestli to nezamýšlel úplně jinak…

Teď přichází na řadu má paranoia přikořeněná skepsí. Co, když Vodafone neměl v úmyslu rušit FUP, ale jen chtěl zvýšit povědomí o své značce? Negativní reklama je taky reklama, to ví i prvák studující průměrnou obchodku v Plzni. Co když chtěl přenést pozornost někam jinam, od důležitějších problémů, než je nějaké omezování rychlosti?

Když mi legendární postava z raných dob internetových zápisníčků, bývalý bloger Hawkes, napsala, že „je Twitter plnej Vodafone hatu“, musel jsem se podívat. Byl jsem zrovna ve škole, tak jsem to aktivně nesledoval. Tolik nenávisti a sprostých slov mě probralo z odpolední únavy. Nebudu vám lhát, i mě to nasralo, 150 MB v mobilu mi na měsíc vážně nestačí. Sílu přidat se k odboji jsem ale neměl.

O to vtipnější bylo, když Vodafone na večer oznámil: „Na základě zpětné vazby od zákazníků jsme se rozhodli neměnit podmínky FUP.“ To je super, konečně Vodafone udělal něco, co jsme po něm žádali! Ten je ale hodnej. To mu odpustíme i těch 150 MB, věčně nefunkční samoobsluhu, blbé fakturování služeb a můžeme jít na pivo. A zde má paranoidní představa končí. Šlo o uměle manipulativní akci? Já myslím, že ano.

 

Napsal izmy, v kategorii Můj životní styl | 4 komentáře

Anděl má polámaný křídla, ještě byl plnej fetu

Publikováno 11. 3. 2012

Vzpomínám si, jak jsem chtěl tenhle nadpis (inspirovanej Orionem) použít minulej rok. Ani nevím, proč jsem tak neudělal. To je fuk, aspoň ho můžu použít teď a opět vystihne hudební ceny Anděl za rok 2011. Letos možná ještě líp než před rokem.

Exkluzivní! Marta Jandová uvádející hudební ceny Anděl 2011 bez bot!Abych se hned nepouštěl do kritiky, které se na internetu objevilo už mnoho přede mnou a kterou stejně převážná většina četla, začnu s tím, co se mi líbilo. Vystoupení Lenky Dusilové. Její „Valerie“. Její děkovná řeč se silným znechucením nad celou soutěží. Moment, kdy si Jandová sundala boty a moderovala. To mě fakt pobavilo. Teda né, že bych se tomu upřímně od srdce zasmál, trochu jinej druh pobavení. Stejně tak mě pobavily její rádobyvtipný (někdy až perverzní) hlášky. Když to porovnám s Bílou a jejím stylem moderování Českýho lva, Jandová ode mě dostane aspoň jednu hvězdičku. Tím by ale světlé momenty show končily.

Tmavých momentů bylo nespočet. První zatmění se dostavilo při pročítání nominací. Jako objev roku Tonya Graves? Ok. Mezi zpěváky David Deyl? Ale co… Mezi skupinami roku Mandrage? Někde je chyba. Mezi skladbami roku „Šrouby a matice“? Pomoc! (Vysvětlí mi někdo, co je romantickýho na textu „platit ti výdaje, prdět si ve vaně“? Pokud ano, těším se na komentář pod článek!) Žánrové nominace mě trochu uklidnily, ale stejně to nebylo vono. Porovnávat v rámci hip-hopu desky od alternativního Bonuse (má nominaci v alternativní scéně, tak proč je i tady?), šedou desku „V barvách“ od Prago Union a Huga Toxxxe?

Druhé zatmění přišlo při živém vysílání. Vyhraje Tata Bojs nebo J.A.R.? V rámci českých skupin jsem měl stejné dilema. Když ale vyhráli pop-teen-rockoví Mandrage, přestal jsem věřit snad v cokoliv. Ty tři ceny Kluse budiž. Neckář za skladbu (rozhodně to nejlepší z nominací), videoklip a rovnou v síni slávy? Jo, tak trochu se to dalo očekávat. Že „Baromantika“ nevyhrála album roku, mě trochu mrzí, ale aspoň má Lenka cenu za nejlepší zpěvačku.

Hudební vystoupení taky nebyly žádný velký terno. Lucie Bílá si na vystoupení s Arakainem připravila opravdu zajímavý metalový look, jen pro příště by to chtělo trochu víc latexu. Na Gabrielu Gunčíkovou se dalo aspoň dobře dívat a přítomnost Kabátů jsem vůbec nepochopil (copak neměli svůj blok na Slavíkovi?).

Abych to shrnul, dopadlo to přesně tak, jak se očekávalo. Možná o trochu líp než před rokem. Ale fakt jen o trochu. Příští rok se těším na další pravidelnou dávku hejtu.

Napsal izmy, v kategorii Hudba | 8 komentářů

„Sereme na ACTU, je to zlo a my nejsme žádný ovce!“

Publikováno 4. 2. 2012

Myslím, že není potřeba připomínat smysl čtvrtečního happeningu na Klárově v Praze. Lidi, kteří nevědí, oč jde, by tenhle článek stejně asi nečetli. Zaměřím se spíš na průběh demonstrace z pohledu mých očí. Hezky zaujatý pohled.

Dav lidí na Klárově

Je okolo třetí hodiny odpolední, přijeli jsme na Malostranskou a vyrazili se podívat na Klárov. Malý stánek, něco málo přes tři sta lidí, zima a celkem klidná atmosféra. Nuda, nebudeme přece dvě hodiny mrznout venku, najdeme nějakou hospodu. Skončili jsme v cukrárně. Plno lidí se zachovalo stejně. Z toho vznikl mediální klam, že na demonstraci přišlo necelých 500 demonstrujících. Při pochodu se jich napočítalo 3050, což je značný rozdíl.

Poslechli jsme si také pár proslovů, kterým ale stejně nebylo pořádně rozumět. Piráti by měli na příští demonstraci zapracovat na technice. Hlasitější megafon by byl určitě lepší. Každopádně jsem se dozvěděl, proč vůbec protestuji. Prej ňákej svobodnej internet či co. Z okolí jsem měl spíš pocit, že jde hlavně o stahování písniček a filmů.

Demonstranti na zastávce

Teď se na mě může mnoho lidí naštvat, ale stejně to napíšu. Měl jsem pocit, že jsem mezi hromadou socek, který by chtěly všechno zadarmo. Když jsem slyšel hlášku, „Interpreti by měli bejt rádi, že si to vůbec někdo stahuje a poslouchá,“ v duchu jsem si sám pro sebe řekl „Kurva, kde to jako jsem?!“ Nemám problém koupit si originální cd nebo zajít na film do kina. Distributoři by měli zapracovat na online prodeji, ale to už bylo řečeno snad tisíckrát.

Při čekání k nám přišla holka s partou a ptala se, jestli máme hulení. Jo, takže vedle socek další demonstrant bojující za svobodný internet. A že mě vůně trávy provázela celým pochodem, je vlastně taky pravda. Objevilo se i dost takových, kteří přišli demonstrovat, protože je to dost punk. Vzít si na sebe Anonymous masku je punk. „Sdílejme porno“ by skutečný protestant proti ACTA nejspíš neskandoval. Ale možná se pletu…

Průvod

Nicméně demonstrace se vcelku vydařila. Pohled na lidi bez tváří, s různými maskami, slečnu s knihou 1984 v ruce, mnoho transparentů s originálními hesly, to všechno za to stálo! Ani mi v těch mínus deseti nebyla zima. A pochod hradním nádvořím byl taky fajn.

Mimochodem stavila se i václavská legenda Stanislav Smetana, kterému exekutoři zabavili dům.

Legie!

Napsal izmy, v kategorii Můj životní styl, Politika | 2 komentáře

8. stránka z celkem 35« První...678910...2030...Poslední »