Poslední zvonění, rozlučka, dovolená

Publikováno 6. 7. 2008

Poslední zvoněníVčera večer jsem se celý utahaný vrátil domů. Začal bych ale od úplného začátku. Všechno začalo v pátek – Veliký pátek. Přesněji řečeno 27. června. „Konec školního roku, úplně normální den jako každý rok, kdy se dává vysvědčení“, řekne žák nebo student, který ještě nezavršuje školní docházku či studium. Pro mě to byl veliký den.

Do školy ZŠ Fryčovická sem chodil pouze dva roky. A za ty dva roky jsem poznal spoustu nových přátel. Všechno pro mě začínalo nanovo. Já jsem si ale velmi rychle zvykl. A teď je mi toho konce snad víc líto, než předtím. Ale jedno je hlavní – nebrečel sem.

Poslední zvonění – to se neslo v duchu velice pěkné události, již jsem popisoval v jednom článku a podle mě je celkem zbytečné znovu popisovat. Fotky naleznete v mojí Picasa galerii.

Celý pátek jsem vlastně pořád někam chodil. Ven, domů, ven, domů, ven na minisraz, domů, ven, ke kámošovi a pak na Kontrafakt. Musím říct, že mě KF celkem naštval. Čekali jsme tam na ně asi přes dvě hodiny, a když přijeli, zas tolik mě to nebralo, hráli moc rychle. Přijel sem ještě asi v šest hodin. Prospal jsem se tři hodinky a už se připravoval na rozlučku, která byla na chatě jednoho spolužáka.

Část nás jela vlakem a musím říct, že ze začátku sem se měl dobře, ale když nám ujel vlak (měli jsme přestupovat, jenže jsme si mezitím zařídili jiný věci, ani se neptejte jaký, protože se tomu dá jen smát ), tak mi bylo šíleně blbě. Fajn, asi v osm večer jsme dorazili za ostatními na chatu, kde už to celkem jelo. Jak všechno probíhalo, vypisovat nebudu, zasvěcení ví, že se moc kalilo.

Odpoledne jsem se vrátil (pozdě) domů a ihned zase odjížděl na menší dovolenou na Slapy. O těch vám toho moc nepovím, protože ani není co.


Štítky: , , , , , , ,

Napsal izmy, v kategorii Dovolená | Žádný komentář


Zanechte komentář