Přístup k praxi

Publikováno 24. 5. 2011

V tomto článku bych se chtěl rozepsat o tom, jak někteří přistupují k povinným praxím na školách. Budu psát ze své zkušenosti, z toho, co vím a slyším od spolužáků na naší škole zaměřené na výpočetní techniku.

Minulý rok jsme praxe neměli a dočkali jsme se jich až teprve nyní, ve třeťáku. Měli jsme na výběr – buď si praxi zařídit sami, nebo to nechat na škole. Převážná většina mých spolužáků si praxi zařídila sama. Už od začátku říkali, jak tam nic nebudou dělat, že budou sledovat filmy a zabíjet čas na internetu. Někteří dokonce vyprávěli, jak budou doma a v případě kontroly ze školy budou „jakože na služební cestě“. Úsměvné bylo sledovat první den praxe Facebook, konkrétně statusy o tom, jak se mí spolužáci skvěle vyspali, sarkastické poznámky o náročnosti jejich práce a podobně laděné příspěvky.

Zní to absurdně, já vím. Ptám se sám sebe: „Copak to má nějaký smysl?“ A sám si odpovídám: „Nemá!“

Chápu, že pracovat bez vidiny zisku není příliš motivující, ale aspoň se nemusíme stresovat ve škole při písemkách a zkoušení. Krom toho jde hlavně o nastavení se do pracovního módu, který (skoro) každého po vystudování školy čeká. Když se tomu někdo snaží vyhnout, je to jeho volba, tím hůř pro něj v budoucnu.

Ve čtrnáctidenní praxi pro studenty informačních technologií na střední škole bohužel nevidím příliš velký smysl. Je jasné, že jim nikdo nesvěří důležitou práci, díky které vydělává. Pak to bohužel dopadá tak, že student, který očekává, že se naučí něco nového, skončí s balíkem Officu a instalací Windowsu. A tak nezbývá nic jiného, než si z ní odnést alespoň správnou pracovní morálku v zaměstnání.

Na závěr přihazuji fotku z mé praxe, aby bylo vidět, že se neflákám.

Fotografie zachycující mou práci na praxi


Štítky: , ,

Napsal izmy, v kategorii Moje názory, Můj životní styl | 2 komentáře


2 komentáře k příspěvku „Přístup k praxi”

SkyLuke

Taky pamatuju na naši praxi. Naštěstí praxe jsme měli nejspíš daleko víc, než ty. Kromě 1 dne praxe týdně jsme měli každý rok tzv souvislou dvoutýdenní praxi. Pamatuju ve druháku, taky jsme si museli sehnat svou praxi. Nedostal jsem zaplaceno, makal jsem ve firmě, kde vyráběli nábytek. Tehdy jsem na to strašně nadával, ale uvědomuju si, že mi to dalo docela dost zkušeností. Možná né tolik manuálních, za to ale spoustu teoretických a praktických zkušeností do života.

Online hry

Chválím za správný přístup. Ono i při té praxi občas jde navázat s firmou spolupráce a pak se dostat k zajímavějším věcem než jen instalačkám. Pokud se člověk snaží, většinou šanci dostane

Zanechte komentář