Francie 2008
Psáno 19. července v 11:30 (odjezd)
Právě si sedím v autě, na klíně mi leží notebook a já píšu tenhle článek. Už zbývá jen pár kilometrů od francouzských hranic. Možná bychom byli na místě, nebýt naší včerejší výpravy. Včera okolo 17:00 byl plánovaný odjezd. Moc sem s tím nepočítal a udělal jsem dobře.
Ještě před odjezdem jsem si skočil koupit kraťasy od Nikeu. Zašel jsem do A3 Sportu a musím říct, že mě tam celkem naštvali. Kraťasy sem si ozkoušel a přitom jsem si všiml ceduky se slevou. Nejspíš jí tam dali před pár dny, protože před týdnem tam ještě nebyla. Z 690,– na 580,–. U kasy mi však prodavačka naúčtovala původní cenu. Říkám jí o slevě, zkouší tedy cedulku ještě jednou projet zařízením na čtení čárkových kodů, bohužel neúspěšně, zase cena 690,–. Nemám čas ani náladu se tam s ní hádat, možná tam zajdu po dovolené a zkusím to nějak vyřešit…
Se sestrou v Tescu nakoupím „pár“ sladkostí na těch deset dní. Asi v pět se vrátíme domů a zjišťujeme fakt, že se pojede nejspíš až v 19:00. Nevadí, na počítači jsem si pustil pár dílů seriálu Simpsonovi (mimochodem díl Homerova zelená medicínka je vážně top).
Čas rychle utíká a já zjišťuji, že se jde nakládat do auta až asi ve 20:30. Po půl hodině se zadaří a vyrážíme na cestu. Museli jsme se ještě zastavit u jedné babičky něco naložit. Že prý pojedeme přes noc. Když tam konečně dorazíme, sestra to zatahuje a jde spát do postele. Přes noc jsme nakonec nejeli, ale aspoň jsem se pořádně vyspal. Mno i když vstávat v pět ráno jsme nemuseli…
Čekejte další reporty z Francie , je tam wifi, proto buďte stále naladění.
Psáno 24. července v 11:30 (prvních pár dní)
První den jsem vstal z postele asi až někdy po desáté. Při odkrytí závěsů jsem čekal velký proud slunečních paprsků, ale opak byl pravdou. Bylo zataženo a vypadalo, že každou chvíli bude pršet.
Nasnídáme se a asi po deseti minutách se strhne úplá apokalypsa. Zataženo, pár paprsků proniká přes zataženou oblohu, hřmění a blesky. Strhne se velká lavina dešťových kapek, z minuty na minutu se ochladí. Asi po pěti minutách začne svítit sluníčko. Najednou jakoby ani nepršelo.
Jelikož nebylo přimo počasí na koupání, vyrazili jsme se podívat na „trhy“. Hlava na hlavě, spoustu stánků s kýči (kterých se dotknu a změním hodnoty zaměstnanců ) a slunce pálilo do očí takovou sílou, že sem skoro nic neviděl.
Pěkný přístavy, lodě taky luxusní restaruace. To všechno jsme viděli, když jsme procházeli po okolí. Časem přidám na svoje fotoalbum fotky, tak se můžete těšit na striktní fotky.
Odpoledne jsme vyrazili na malinkou pláž hned v kempu. Plno lidí a skoro žádný místo. Na tý pláži jsme byli asi jen dva dny a potom jsme jezdili na již námi známou nudapláž Pampelonne.
Následující dny až do teď byly skoro stejný. Dopoledne vyrazit na pláž a tam až někdy do tří pobýt. Opalování a koupání. Během dvou dnů jsem přečet knížku Jmenuji se Alice – Jsem narkomanka, kterou jsem si půjčil od sestry, celkem mě ta knížka chytla, těď čtu další o gamblerce, doporučuju tyhle knížky.
Napsal izmy, v kategorii Dovolená | 5 komentářů