Příspěvky se štítkem ‚Risto’


Dixxx report a nostalgické vzpomínání na první poslech Dixxx

Publikováno 13. 10. 2016

Ani to dlouho netrvalo a jsem tady s dalším reportem, kterej bude opět psán s lehkostí (vskutčnosti to trvalo, začal jsem psát krátce po koncertu a pak jsem to zapomněl dopsat a už je to asi měsíc! ale nevadí). Tentokrát jsem byl na koncertu český legendy Dixxx [dé í iks iks iks]. Pro plno lidí to je asi naprosto neznámá záležitost, nicméně pokud jste pamětníci českýho rapu a pamatujete doby, kdy se dal českej rap ještě poslouchat, tak jste doma a víte. Už jsem skoro ani nedoufal, že Dixxx uslyším naživo.

První a jediná deska vyšla před jedenácti lety (pokud nebudu počítat Extended edition) a to bylo v době, kdy jsem se teprve hudebně hledal. Pamatuju si úplně přesně na první poslech týhle desky, takže než se dostanu k reportu, vysypu tady pár nostalgickejch bobulí (pozor, odkaz na novou sérii South Parku!). Bylo to někdy v zimě v roce 2005, byla tma, seděl jsem v autě a vraceli jsme se z hor. Na svym přehrávači jsem si pustil nově staženou hudbu z W.A.R. fóra, konkrétně ze sekce Rap. Měl jsem tam nějakej shit od brněnský kapely Naše věc (teď při psaní jsem si pustil „Hořký menu“ a vono to nebylo vůbec zlý, skoro bych řek, že to bylo na tu dobu dost dobrý + je to snad úplně první rap, co jsem si stáhnul), pak asi nějakej Chaozz a Dixxx. No a Dixxx mě uchvátili. Bylo to vlastně taky mý první setkání s elektronickou hudbou. „Benchpress“ mě odrovnal. Úplně. Textově mi v hlavě utkvělo „Linoleum“ kvůli pasáži „zůstaneš s ní, rozluč se s levou koulí“. Samozřejmě jsem byl dítě, a proto se mi míra vulgárností v písničkách líbila. Zpětně však nemůžu říct, že by ty texty byly prvoplánový, naopak mě stále fascinujou svojí promyšleností. Postupně jsem se dostal k Supercrooo, kde jsem nejdřív slyšel „České kuře: Neurofolk“ a paradoxně ho mám radši než legendární „Toxic Funk“, ale už v tý době jsem věděl, že tenhle směr rapu je mi bližší.

Co se týče koncertu, byl jsem spíš zklamanej. Byla to Ristova oslava padesátky a pravděpodobně tam přišlo hodně jeho kámošů, co Dixxx moc neznali. Pak jsem tam zaznamenal i dost cizinců a říkal jsem si to samý. Na druhou stranu bylo fajn, že tam nikdo neskákal a mohl jsem si tak koncert užít celkem v klidu. Od setlistu jsem však čekal víc. Zazněl „Top Rock RMX“, „Nakopni Dixxx“, „Hugo Boss“, docela zkrácená verze „Benchpressu“, pak snad ještě kus „Chtít mít víc“ a samozřejmě pecka „Svět je nádherný“. Vono toho vlastně nebylo zas tak málo, ale čekal jsem fakt, že zahrajou komplet Dixxx materiál. Nakonec zaznělý věci od Supercrooo, který nikdy neomrzí a pak začaly sólo songy s hostovačkama s PSH, což mě už nebaví. Takovej Vladimír mě irituje už jen svojí přítomností. Abych nebyl moc kritickej, tak Orion překvapil, jelikož dal s Jamesem nějaký věci z „Orikoule“, což je deska, kterou mám vlastně taky celkem rád.

Dixxx koncert

Docela špatná fotka, ale moje <3

Po koncertu měl nastoupit nějakej DJ, ale totálně se jim posralo ozvučení a asi deset minut to tam štelovali. Docela fail. Ale tak pořád to byla narozeninová párty než akce, na který by chtěli vyvatit tisíce. O tom svědčí i soutěž o CD, kdy se každej den losovalo z lidí, co si koupili lístek. Co vám budu povídat, vyhrál jsem hned druhej den po koupi lístku a mám tak dvě originálky „Extended edition“. Kdyby někdo chtěl, tak mi napiště a dohodneme se (viděl bych to na cenu 1000 Kč a vejš, je to přece raritka… ne, dělam si srandu).

Napsal izmy, v kategorii Hudba, Můj životní styl | Žádný komentář