Minulý rok jsem místo ročního shrnutí barvitě popisoval mé starosti a strasti se zákeřnou nemocí jménem mononukleóza. Letos jsem si ale řekl, že by bylo fajn zase najet na dřívější tradici a podívat se, co se mi během roku 2014 stalo. Dokonce jsem si k tomu napsal pěknou osnovu, tak pojďme na to!
Dietní rozjezd
Začátek byla vesměs nuda. Kvůli mononukleóze jsem byl sláb, nesměl jsem sportovat a fetovat, zato jsem musel dodržovat přísnou dietu. Pudingy mi časem přestaly chutnat, mandarinky čekal stejný osud. Kamínková náhrada za tabák ve vodnici taky nepatřila k tomu nejlepšímu. Ale zvykl jsem si, to jo. Mohl jsem si aspoň hrát na straight edge pozéra, mé tělo bylo v té době svatyně!
Království šedi
Následujících pár měsíců patřilo stereotypu – škola, práce a občas nějaké to zpestření s koncertem. Vlastně tohle období patřilo k těm hezčím, chodil jsem s dřívější kamarádkou (pfff, že prej je friendzone překážka a problém) a nic mi nechybělo. Jak už jsem psal někdy před půl rokem, dokonce jsem přestal být zahořklým cynikem! Ale prý jsem stejně namyšlený snob :(((((
Naprosto nesouvisející fotka na téma „Nestrkej hlavu do igelitky!“
Zlom
V půlce roku přišlo opravdu hodně bolestných ran. Dočkal jsem se rozchodu, vyhodili mě ze školy a završila to větší nehoda na dálnici před Brnem. Brno je divný. Lidi z Brna jsou divný. Brno by se mělo zakázat. Nicméně všechno (nebo aspoň něco) zlý je k něčemu dobrý. Po rozchodu jsem se sblížil s novými lidmi, utužil vztahy se starými a naplánoval si na prázdniny velké plány. YOLO prostě. Přijímačky jsem udělal, opět se dostal na mou oblíbenou školu a nechal si uznat předměty, takže „nic nekončí, jedeme dál“. A auto… no byla to Felicie, svý nejlepší časy měla za sebou. Hlavní je, že jsme všichni vyvázli živí.
Festivalové léto
Opět jsem navštívil Bažant Pohodu na Slovensku, kde mě fascinoval koncert skotské post-rockové kapely Mogwai. Na Colours Of Ostrava jsem si užil tak ňák všechno, nevím, jaký koncert vypíchnout.
Tradiční festivalový pokrm
Praseče v Deutschlandu/Muzeum mentálních kuriozit
Po festivalech mě čekaly dva velké tripy. První byl výlet do volnomyšlenkářského Berlína, Mekky všech hipsterů. Vyrazil jsem tam společně s Bárou, která s tím super nápadem přišla. Já zrovna potřeboval novou profilovku na Facebook, tak jsem se s nadšením přidal. Né, kecám, do Berlína jsem se chtěl už fakt dlouho podívat. Všechny tři dny byly super – navštívili jsme nejznámější berlínské památky, nafotili hromadu selfíček, chlastali na židovskym památníku a chlastali s cizinci z hostelu.
Veselá fotka na smutném místě
Roadtrip Praha -> Varšava -> Kaunas -> Vilnius
Highlight minulýho roku. Bez debat. Událost, na kterou vzpomínám strašně rád. Bára jela na Erasmus do Litvy a tak mi navrhla, jestli si s ní nechci udělat výlet, podívat se do Polska a Litvy a pak se vrátit autobusem do Prahy. Samozřejmě, že jsem neváhal a kývl na to. YOLO, néasi! Ještě jsem přesvědčil Honzu a Evu, aby se přidali.
První zastávka byla ve Varšavě, která se až moc nápadně podobá Praze, akorát je ošklivá. Další zastávka nás čekala v Kaunasu, kde jsme se večer vydali na párty do místního klubu (#partyhard). Poslední zastávkou byl Vilnius, hlavní město Litvy a náš cíl. Popsat celý roadtrip by zabralo celý článek, já se na to vykašlal a už je pozdě, takže (a teď mě omluvte, budu trochu patetický) si vzpomínky uchovám alespoň ve svém srdci <3
Ve Vilniusu mají krásné autobusové nádraží
Zimní semestr
Tady už mě moc velkých událostí nečekalo. Ikdyž… Krásně jsem si zaběhl We Run Prague 2014 a přitom žiji velmi nezdravým životním stylem. Viděl jsem naživo Swans a podepsalo se to na mé psychice (a sluchu, skoro jsem se bál, že budu mít tinitus). V MeetFactory vystoupil Son Lux a já byl naprosto fascinován. Opil jsem se na srazu musicserveru tak moc, že jsem zažil snad největší kocovinu ve svém životě. A zase jsem zažil pár životních zklamání…
Silvestrovský triumf
Konec dobrý, všechno dobré. Silvestr nebyl zas tak zásadní okamžik, ale bába škemral, ať o tom napíšu a vyzdvihnu jeho drobný úspěch (ehm) z bowlingu, tak tady to máš! Jednak se mi podařilo domluvit velkou partu lidí, se kterou jsme společně šli na bowling, a jednak jsem patřil mezi nejlepší hráče. Né, že bych se chtěl vytahovat :)))))))))
Ty čepice jsme si poctivě vychlastali!
aTo by bylo asi tak vše! Snad bude rok 2015 lepší, než 2014.
