Je to tady! Už jsem ani nedoufal, že se to stane. Blog mi zeje prázdnotou přes rok. Mrzí mě to, ale buď nebyl čas, nebo nebyla chuť, nebo jsem byl prostě línej (to především). Někdy v srpnu jsem se rozhodl psát článek o Colours of Ostrava a začal v něm vtipným odstavcem o tom, jak ten článek odkládám a že se konečně zadařilo ho napsat. No, nezadařilo. Shrnutí jsem chtěl napsat v lednu, kdy jsem měl ještě dost optimistickej pohled na svět a zkouškový. Nakonec se mi to protáhlo a nedostal jsem se k tomu. Teď bych měl psát nějaký reporty z koncertů, ale při nočním rozjímání na balkóně jsem usoudil, že bych měl napsat spíš tohle. Takže jdeme na to!
Start roku veskrze nezáživný
Začátek roku byl tradičně zkouškový. Po všech mých studijních eskapádách jsem se konečně snažil studovat zodpovědně a ono se to vyplatilo! Ego mi rostlo každým úspěchem. Takže tady to bylo dobrý.
O volnejch chvílích jsem chodíval plavat do bazénu, protože jsem měl neomezenou permici do Hloubětína a plavání je jeden z mála sportů, který mě celkem i bavěj. Jednou jsem tam zapomněl plavky, a když jsem si je byl vyzvednout, tak jsem nebyl schopnej je popsat. Nakonec mi je ale dali. To bylo vtipný (ale vám to asi vtipný nepřijde, co?). No, a když jsem se nevěnoval škole a neplaval, tak jsem se bavil Tinderem. Kdo zná, ten ví.
Krize identity
Nějakou dobu jsem byl bez práce. Pořád ještě mi zůstalo psaní o hudbě, ale nějak jsem začal mít krizi. O hudbě píšu už přes čtyři roky, ale poslední rok to není ono. Chodím opravdu hodně na koncerty, často si vybírám nepříliš známý interprety (překvapivě dost queer umělců), ale jak to je pořád dokola, tak už jsem úplně vyprahlej a trvá mi to. Nicméně když jsem psal teď naposledy o Youth Lagoon, tak mě to bavilo, třeba svítá na lepší časy!
Psaní je ale spíš jen koníček, trápilo mě, že nedělám nic moc ve svym oboru. Někdy v dubnu jsem šel na pohovor, kterej skončil slovy „ozveme se vám“. No a co myslíte? Nikdy se neozvali. Ale zpětně si říkám, že to je dobře, zdálo se mi to tam celkem dost nerdský.
Co je? To jste se nikdy nefotili s rouškou a nůžkama?
Pracovně se mi zadařilo koncem léta, shodou náhod ve firmě člověka, kterýho jsem dřív znal jako bloggera. Inu, svět je malej. No a musím říct, že mě to tam baví a jsem za tu práci rád.
Winning
Když jsem byl bez práce, tak jsem se naplno věnoval škole. No, a jelikož jsem opakoval už potřetí lineární algebru (to je ten předmět, ze kterýho mě vyhodili ze školy, ale já se stejně nevzdal), tak jsem se připravoval opravdu důsledně. Tu jsem nakonec dal celkem v klidu. Plus jsem si fakt oblíbil předmět o bezpečnosti a trochu zvažuju, zda se ubírat tímhle směrem.
Umíte spočítat příklady, neumíte teorii 🙁
Koncem semestru se mi stala ještě jedna krásná věc – seznámil jsem se s jednou slečnou, se kterou jsem dodnes a šťastnej! Bohužel nejsem tak sentimentální jako Póďa, takže tu nebudu vyznávat lásku a nechám si to radši do soukromí (sorry :D).
Colours of Ostrava
Na vyhlášenej ostravskej festival jsem jel společně s Luckou a bylo to fajn. Ubytování jsem řešil na poslední chvíli, tudíž jsem nesehnal lístky do stanovýho městečka. Super, co teď? Spát na ulici? Nakonec jsem zkusil štěstí přes couchsurfing a zadařilo se. Spali jsme u jednoho pohodovýho týpka, kterej u sebe ubytoval ještě další čtyři lidi. Festival byl super a tady je moje koncertní topka: Swans, The Soft Moon, Clark, Vök, Danger, Caribou, Kasabian, The Mispers, St. Vincent a Kieslowski.
Itálie aka #burantrip
O prázdninách jsme vyrazili do Itálie. Já, Lucka, poděs, bába, Káťa a Káťa. Byl to super tejden plnej opalovaček a chlastu (absinth included). Hned po příjezdu jsem si koupil selfie tyč, což byla jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy udělal. Opravdu. Za zmínku stojí hlavně první den dovolený, kdy na nás sousedi lidi vodu z balkónu, bušili na dveře a vypínali elektřinu. Následující video je snad dostatečně vypovídající:
#prayforselfietyč
Runkeeper goal
Přes léto jsem se nudil a zjistil zděšující věc – tloustnu. Rozhodl jsem se teda začít opět aktivně běhat. Runkeeper nabízel možnost zvolit si cíl, navolil jsem si teda, že za dva měsíce uběhnu 150 km. Máslovka.
Pěkná koláž, co?
Teď zjišťuju, že nic nedělám a opět tloustnu, což znamená, že během příštího týdne začínám běhat!
Tradiční silvestrovský bowling
Bowling v Kouli na Čerňáku nikdy nezklame. Obama sice nedorazil, ale i tak byla účast víc než slušná, sešlo se nás neuvěřitelných 15! Vůbec nevím, jak to dělám, ale opět jsem všechny rozdrtil.
Absinthová víla
Dlouho jsem se potýkal s nějakym zasranym malwarem na hostingu, ale snad už je to konečně v pohodě a blog pojede. Takže co dál? Mám v plánu sepsat tradiční hudební shrnutí, kde si pohonim ego tím, co všechno znám a výjimečně taky napíšu něco o seriálech, který jsem v loňskym roce viděl. Dál možná nějaký krátký pravidelný spoty, kterejma bych se chtěl motivovat k lepší disciplíně, protože musím psát bakalářku.
Závěrem snad jen – po roce jsem zpátky a jsem silnější než dřív! Bude to jízda!
Ještě vlastně jedna věc. Minulej rok jsem se inspiroval jedním statusem na Facebooku a celel rok jsem si vedl statistiku vypitejch piv. Pokud jsem počítal dobře, tak jsem za rok 2015 vypil 210 piv, což je cca 100 litrů (když uvážim, že někde točí jen 0,4). Asi bych se měl přihlásit k anonymním alkoholikům…
