Zatímco Orikoule bylo album veselé a diskotékové, H.P.T.N. svěží a hitové, nové album od PSH se nese v naprosto jiném duchu. Podle názvu Epilog jistě mnoho z vás usoudilo, že se má jednat o poslední nosič, který skupina vydá. A nejenom podle názvu alba, ale také podle mnohých článků a rozhovorů psaných měsíc zpátky. Ti bystřejší okamžitě poznali, že se jedná o „promyšlenou“ reklamu (už jen fakt, že Orion o sobě tvrdil, jak bude dělat řidiče taxíku bez řidičáku, zní celkem komicky). Kromě bezplatné propagace získali kluci z PSH ještě jednu věc – koncept alba. A řádně toho využili.
Epilog je špinavý, temný a někdy příliš pomalý. To nejsou zápory, spíš naopak. Není to žádné tuctové album, dobře funguje jako celek., má prostě svoji atmosféru. Slyšel jsem hodně názorů, že kvůli těmto věcem je album špatné. Převážná většina ho odsoudila kvůli tomu, že nezní jako staří PSH. Ostatně to samé se říkalo o minulém Rap’n’Rollu. Nežijeme přece v minulosti, proč pořád používat samply v instrech a bránit se synťákům? Doba jde dopředu, nemá cenu zamrznout na jednom bodu jako jiné kapely.
„Udělejte bordel“ vás skvěle navnadí do poslechu alba, které obsahuje 12 songů a 3 naprosto zbytečné skity. Možná pobaví česká hymna zpívána Davidem Vávrou a Milan Šteindlerem, ale jen při prvním poslechu, při dalším přeskakuji. Mezi nejlepší song alba patří bezesporu „Můj rap, můj svět“, který produkoval sám Dj Wich. Text je také perfektní. A z mého subjektivního pohledu považuji za druhý nejlepší song „Showbizu smrad“ s hostujícími legendami Otou Klempířem a Michaelem Viktoříkem (J.A.R.). Track zaujme zvukem tvrdých kytar a skvělým refrénem.
I když jsem v úvodu tvrdil, že je deska temná, zapomněl jsem dodat, že je i přes svou temnou atmosféru velmi pestrá. V jedné chvíli posloucháte oldschoolové beaty, posléze elektronický a tvrdý zvuk. „Yes No Ok“ má dokonalý jazzový zvuk a zpívajícího Matěje Rupperta. V písničce „Vim já“ si usednou Orion, Vladimír a James Cole do soutěže Az kvíz, „Podpantoflák“ je pro všechny muže, kteří jsou utlačovaní manželkami. „C’mon Girls“ bude dokonale znít v klubech na party a při koncertech.
Abych to shrnul, nové album PSH – Epilog se mi líbí a to hlavně kvůli atmosféře a pestrosti. Sice si skupina mohla odpustit zbytečné skity a trochu víc si pohrát s bookletem (oproti Rap’n’Rollu už neobsahuje texty písniček, což je škoda), ale aspoň nezůstala hrát ve stejné poloze a jde s dobou. Je jen na vás, jestli „přijmete“ a poslechnete nové album Epilog, rozhodně nebudete zklamáni.
Souhlas, deska se opravdu povedla.