Po letech zas shrnutí roku (2020)

„Kde je jako shrnutí roku 2020?“ napsal mi Honza a vzápětí dodal: „Nehledě nato, že dlužíš shrnutí i za 2017, 2018 a 2019.“ Jo, je to smutný. Vždycky u mě „vzplane touha“ nakopnout blog, ale po pár dnech to zas odezní. Mám v hlavě asi tři témata, v poznámkovym bloku mám dokonce rozepsaný kusy textů, ale vždycky se to zastaví na půli cesty a já začnu dělat něco jinýho. Zjišťuju, že mám dlouhodobě problém s focusem. Chci toho dělat hodně, ale ve výsledku nedělám nic. Že by ADHD? To snad ne.

„Napiš tam co posloucháš…“

Ehm, začínám pozorovat, že čím dál míň poslouchám hudbu. Dlouhodobě zastávám názor, že je hudba konzumní zboží, což má možná vliv na to, že se nějak nedokážu pro něco nadchnout, obecně mi chybí nadšení z nový hudby. Děsí mě to. Vždycky přijde období, kdy si poslechnu nějakýho interpreta či kapelu, propadnu tomu a řeknu si, že si musím sjet celou diskografii, pročíst si biografii, prostudovat texty a zařadit si všechno do kontextu doby. Byli to Car Seat Headrest, Manic Street Preachers, nebo teď naposledy třeba The Smiths a Morrissey. Absence koncertů se na mně asi taky podepsala a přišel jsem o jeden z hlavních zdrojů nový hudby.

Jako takhle, není to o tom, že hudbu neposlouchám. Dlouhodobě naposlouchávam většinu českejch rapovejch releasů a chci mít přehled o naší scéně. Letos toho ale vyšlo opravdu hodně a už jsem toho přesycenej. Nejčastěji něco poslouchám při běhu, kdy ale radši volím podcasty, který mi něco dají (zjistil jsem, že takový to tlachání o hovně mě moc nebaví).

„…a co si myslíš o tom, že Liverpool vyhrál ligu.“

Je to super, ale kdybys mi, Honzo, alespoň jednou napsal, ať si na Liverpool vsadím a opravdu by to vyšlo, bylo by to ještě lepší.

Koronáč jako cesta k sebezdokonalení

Pokud někomu celá situace s koronavirem a karanténou pomohla k lepšímu životu, začali jste cvičit, číst, meditovat, tak gratulki, ale pokud chybí osobní motivace a vlastní zájem, tak to stejně nevydrží. Já jsem si dával v létě, kdy mi skončila práce na jednom projektu, asi měsíční volno. Koupil jsem si PlayStation, relaxoval jsem a občas jsem si zašel číst do parku. To bylo opojný. Je tohle žití okamžikem?

Reálný výsledky

Dal jsem si svůj první trail „Běhej lesy Karlštejn“, 5x jsem uběhl půlmaraton (s nejlepším časem 1:59:05) a za rok 2020 jsem zdolal 1126 km. Udělal jsem si dokonce webovou appku, která mi tahá sportovní data ze Stravy, ale je to v takový polorozdělaný fázi. Bohužel v Angularu, ale co už.

Konečně jsme s Poděsem uskutečnili cyklotrip z venkova do Prahy. Padlo krásnejch 90 km.

Vytvořil jsem si novou osobní stránku. Chtěl jsem to pojmout v brutalismu a myslím, že se mi to celkem povedlo. Jen by to chtělo lepší fotku.

Prohluboval jsem svý znalosti v Angularu, abych vzápětí přešel na React.

Konečně jsem se vrhnul do side projectu , kterej dopadl úspěšně (o tom příště).

Stihl jsem zajít na 9 koncertů (Kiasmos ❤️)!

Co teď?

Kdo ví. Zatím se „není na co těšit“.