Hudba

Anděl má polámaný křídla, ještě byl plnej fetu

Publikováno od autora: izmy / Komentáře: 8

Vzpomínám si, jak jsem chtěl tenhle nadpis (inspirovanej Orionem) použít minulej rok. Ani nevím, proč jsem tak neudělal. To je fuk, aspoň ho můžu použít teď a opět vystihne hudební ceny Anděl za rok 2011. Letos možná ještě líp než před rokem.

Exkluzivní! Marta Jandová uvádející hudební ceny Anděl 2011 bez bot!Abych se hned nepouštěl do kritiky, které se na internetu objevilo už mnoho přede mnou a kterou stejně převážná většina četla, začnu s tím, co se mi líbilo. Vystoupení Lenky Dusilové. Její „Valerie“. Její děkovná řeč se silným znechucením nad celou soutěží. Moment, kdy si Jandová sundala boty a moderovala. To mě fakt pobavilo. Teda né, že bych se tomu upřímně od srdce zasmál, trochu jinej druh pobavení. Stejně tak mě pobavily její rádobyvtipný (někdy až perverzní) hlášky. Když to porovnám s Bílou a jejím stylem moderování Českýho lva, Jandová ode mě dostane aspoň jednu hvězdičku. Tím by ale světlé momenty show končily.

Tmavých momentů bylo nespočet. První zatmění se dostavilo při pročítání nominací. Jako objev roku Tonya Graves? Ok. Mezi zpěváky David Deyl? Ale co… Mezi skupinami roku Mandrage? Někde je chyba. Mezi skladbami roku „Šrouby a matice“? Pomoc! (Vysvětlí mi někdo, co je romantickýho na textu „platit ti výdaje, prdět si ve vaně“? Pokud ano, těším se na komentář pod článek!) Žánrové nominace mě trochu uklidnily, ale stejně to nebylo vono. Porovnávat v rámci hip-hopu desky od alternativního Bonuse (má nominaci v alternativní scéně, tak proč je i tady?), šedou desku „V barvách“ od Prago Union a Huga Toxxxe?

Druhé zatmění přišlo při živém vysílání. Vyhraje Tata Bojs nebo J.A.R.? V rámci českých skupin jsem měl stejné dilema. Když ale vyhráli pop-teen-rockoví Mandrage, přestal jsem věřit snad v cokoliv. Ty tři ceny Kluse budiž. Neckář za skladbu (rozhodně to nejlepší z nominací), videoklip a rovnou v síni slávy? Jo, tak trochu se to dalo očekávat. Že „Baromantika“ nevyhrála album roku, mě trochu mrzí, ale aspoň má Lenka cenu za nejlepší zpěvačku.

Hudební vystoupení taky nebyly žádný velký terno. Lucie Bílá si na vystoupení s Arakainem připravila opravdu zajímavý metalový look, jen pro příště by to chtělo trochu víc latexu. Na Gabrielu Gunčíkovou se dalo aspoň dobře dívat a přítomnost Kabátů jsem vůbec nepochopil (copak neměli svůj blok na Slavíkovi?).

Abych to shrnul, dopadlo to přesně tak, jak se očekávalo. Možná o trochu líp než před rokem. Ale fakt jen o trochu. Příští rok se těším na další pravidelnou dávku hejtu.

Hudba

Hudební alba v roce 2011

Publikováno od autora: izmy / Komentáře: 3

Jak se dařilo hudbě v roce 2011? Stejně jako před dvěma lety i letos nebudu dělat žebříček nejlepších alb (takových je na internetu již mnoho – Pitchfork, Rolling Stone, Last.fm a další), ale rozepíšu se o zásadních deskách, které vyšly.

V roce 2011 vyšlo mnoho kvalitních desek napříč všemi žánry. Je těžké vypíchnout nejzásadnější nahrávku, nejspíš proto, že žádná vyloženě zásadní nevyšla. Minulý rok to měli hudební kritici snadné. Na první příčky se tak dostala skvělá deska „Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy“, kterou i já mám velmi rád. Co se týče české scény, vyšlo mnoho desek od kvalitních skupin. Když mám před sebou J.A.R., Tata Bojs a Lenku Dusilovou, skutečně váhám s výběrem nejlepšího CZ alba roku.

České desky

J.A.R: Dlouhohrající děcka – V přehrávači mi deska hrála skutečně dlouho. Ačkoliv neobsahuje žádný hit, drží si své klidné tempo a příjemně se poslouchá. Jaři nikdy nedělali prvoplánové songy pro masy (jako třeba laciní Nightwork), proto není „Dlouhohrající děcka“ pro každého.

Tata Bojs: Ležatá osmička – Byl jsem pln očekávání a nakonec i mile překvapen. Motiv recyklované desky je dobrý nápad. O to lepší je skutečnost, že Tata Bojs přišli s novými nápady. „Papírovka“ je pro mě jednou z nejlepších českých skladeb roku.

Lenka Dusilová: Baromantika – Lenka kašle na mainstream a neustále experimentuje se svou hudbou. Je libo dubstep v české skladbě? Proč ne. Nebo si chcete vychutnat krásný zpěv a klidné hudební podklady? Alternativci si desku určitě zamilují stejně jako já.

Vypsaná fiXa: Detaily – Moje první srážka s fiXou dopadla na výbornou. „Detaily“ mě překvapily moderním zvukem a vtipnými, ale promyšlenými texty. Víc takových kapel v ČR!

Vltava: Komedianti se vracejí domů – Příjemný comeback legendární kapely Vltava přinesl skvělou desku plnou lásky. Na české poměry originální a vkusná nahrávka, kterou je potřeba poslechnout několikrát, abyste se do ní skutečně zamilovali.

Pop/dance

Lady Gaga: Born This Way – Gagu netřeba představovat, slyšel o ní určitě každý. S „Born This Way“ sice nepřekonala úspěch svého předešlého alba (skladbu „Bad Romance“ už asi nikdy nepřekoná), ale úspěšně navázala. Trochu postrádám hitovost, ale na druhou stranu to vynahrazuje temný koncept (jsem jediný, kdo to tak vnímá?).

Rihanna: Talk That Talk – Zpočátku jsem váhal a chtěl jsem sem dát spíš Britney Spears s deskou Femme Fatale. Nicméně Rihanna má na své desce víc hitových věcí a oproti Britney nezní jako robot 🙂

LMFAO: Sorry for Party Rocking – První polovina naprosto bezkonkurenční, na diskotéky a různé akce jako dělané. Druhé polovině dochází dech. Kdo neslyšel „Party Rock Anthem“, je hudební ignorant.

Electronic

Justice: Audio, Video, Disco – Návrat k devadesátkám? Zprvu jsem nechápal a přišlo mi to málo rázné. Čekal jsem hit podobný „Stress“ z minulé desky. Po několika posleších jsem však změnil názor. Justice si se zvukem skutečně pohrála a výsledek stojí za to.

Digitalism: I Love You, Dude – Jsem schopný poslechnout celou desku několikrát za sebou. Možná za to může krátká stopáž, možná příjemný a celkem pestrý zvuk.

M83: Hurry Up, We’re Dreaming – V žebříčcích většinou na předních místech. Škoda, že z toho chtěl Gonzales udělat dvojcédéčko. Stačilo by vyhodit přebytečné hudební tracky a hned by se to lépe poslouchalo. „Midnight City“ je song roku!

Zahraniční rap

Kanye West a Jay-Z: Watch the Throne – Nejlepší zahraniční rapové album, netřeba se dál rozepisovat. Nejlepší momenty desky jsou „Niggas in Paris“, „Otis“, „Murder to Excellence“ a „Why I Love You“.

The Roots: Undun – Rap s živými nástroji. Pohodová hudba, dobře se poslouchá. Z desky vyzařuje skvělý feeling.

The Weeknd: House of Balloons, Thursday, Echoes Of Silence – sice R’n’B, sice všechny tři mixtapy, ale The Weeknd je prostě super! Skvělý zpěv, skvělý zvuk, skvělé texty, skvělá atmosféra. Vysamplovaný „Happy House“, cover songu „Dirty Diana“ od Jacksona a mnoho dalšího!

Český/slovenský rap

Tuhle škatulku sfouknu celkem rychle, protože není o čem psát. Rok 2011 byl pro česko-slovenský rap naprosto katastrofální. Jediné, co stojí za zmínku, je Marat se svým mixtapem (Marat – You Talkin‘ To Me?) a jeho spolupráce s Igorem („Marat Igor – Bohužel We Do Punch Bitches Bitch“), což bohužel málo lidí zcení. Tato cesta, ač není dotažená k dokonalosti, je mi příjemnější víc, než nudní, stereotypní rappeři z Ty Nikdy. Asi jsem na to moc starý, ale songy o jejich pohodičce, nudných monotónních rapech a vyměklých podkladech mě prostě neberou. Chci rap, co má koule! Na Slovensku toho vyšlo sice více, ale snad jen „Rytmus – Fenomen“ mi stál za poslech, protože se nebojí jít s dobou a dělat moderní hudbu.

Vyšlo mnoho dalších věcí, nezmínil jsem třeba Björk, Bon Ivera, PJ Harvey, Radiohead. To bych tady byl ale hodně dlouho. Věřím, že tento seznam přinese alespoň někomu dobré tipy k poslechu.

Hudba

Marat – You Talkin‘ To Me? (8/10)

Publikováno od autora: izmy / 1 komentář

Marat je na české rapové scéně nováčkem. Pamatuji si ho ještě v době jeho začátků, myslím, že to bylo někdy před dvěma lety. Přišel s tím, že bude rapovat o sociálních a politických tématech. Společně s Lucasem vydali desku Soudný den, na které byly slibované texty.

Nyní Marat vydal mixtape You Talkin‘ To Me? (podle známé hlášky z filmu Taxikář s Robertem De Niro v hlavní roli). Mixtape se nedá absolutně vůbec srovnávat s předchozím albem, zatímco Soudný den byl založen na vážných tématech a názorech na společnost, mixtape stojí na „tvrdosti“, textech o rapu, špíně, drogách a zkaženosti dnešního světa. Dost velký vliv na to má label Hypno 808, pod kterým deska vyšla.

Marat pracuje jako taxikář. Většinou rapuje o tom, co viděl nebo slyšel, když řídil taxi. Po vzoru Toxxxe sellí svojí desku v drožce. „Dvěstě, třista sem, jsem pražskym taxikářem, you talkin’ to me?“ Syrově popisuje noční Prahu, řidiče, feťáky, ožraly, které vezl. V první polovině songu Dealer rap jede klidným tempem o vydělávání, dealování skéra, ve druhé se rozjede o politice a jejich špinavé hře.

Cover mixtapu Marat – You Talkin‘ To Me?

K rapperům neodmyslitelně patří téma honění ega a ani tady Marat nezůstal pozadu. Většina pokusů o sebemrskačské texty zní pěkně blbě a jsou kritizovány, ovšem v případě Marata to tak není. Na scéně je dva roky a jeho flow zní o hodně lépe než u rapperů, kteří jsou na scéně přes deset let. Konkrétně v tracku Slow mode s hostujícím Igorem a vynikající produkcí od Drymana zajel Marat skvělou část. Co se týče Igora, většině lidem se nelíbí, ani mně zatím nesedl, ovšem zrovna tady mě baví. V následujícím Systemu, který je o prodávání drog na ulici, mě na mikrofonu překvapil Murphy.

O produkci se na albu podílelo mnoho producentů – nepříliš známý 4row, který produkoval většinu tracků na poslední sólovce Huga Toxxxe a jeho hudba zní skutečně dobře. Freezer, který má na starost dubstepovou pecku „V hajzlu“. Cassius Cake, který se umístil na druhém místě v soutěži Beat Battle minulý rok na Hip Hop Jamu. Produkcí přispěl i Mike Trafik, konkrétně v jedné ze dvou produkovaných věcí použil kytarový riff od Van Halena. Na jednom tracku se podílel Enemy a opět dokázal svou originalitu. Jelikož Marat dřív spolupracoval s Lucasem, tak nechybí ani jeho produkce.

Abych to celé shrnul, Maratův mixtape You Talkin‘ To Me? mě velmi překvapil, jak hudebními podklady, tak textově. Album mě baví jako celek. Možná se někomu může zdát, že je deska plná egoistických textů a bude postrádat životní příběhy, odpovědi na závažné otázky a světově důležitá témata. Pro takového posluchače tento mixtape není. Pro ostatní, kteří se chtějí při poslechu hlavně pobavit, doporučuji zastihnout Marata v taxíku a koupit si od něj CD přímo z kufru.

Můj životní styl

Konečně plnoletý + Hypno 808

Publikováno od autora: izmy / Komentáře: 3

25. března 2011 to přišlo. Zestárl jsem na krásných osmnáct let. Při pohledu na článek z minulého roku mám radost. Ze seznamu věcí, které budu moct dělat, jsem už řadu z nich vyzkoušel. A musím říct, že některé jsou super! Jinak ale nic moc. Mám čekat, že ještě něco přijde?

Osmnáctiny by nebyly osmnáctinami bez pořádné oslavy. V den narozenin, tedy pátek 25., jsem se vydal na hypnotizující akci Hypno 808 (všechny možné drogy included). Byl to křest nově vzniklého labelu a tak tam vystoupili všichni jeho členové. Trochu jsem nepochopil začínajícího Hamise, pro mě nuda. Igorovi nebylo příliš rozumět, ale jeho show byla neskutečně energetická. Pro mě všechno začalo Maratem, který přišel na stage a na očích měl Ray-Bany. Po skvělé show ho vystřídal Smack a vše vrcholilo samotným Toxxxem. Zahráli snad všechny společné věci. Po pokřtění labelu ještě přišla premiéra klipu V hajzlu. Byl jsem z toho v hajzlu. Po dlouhé době konečně povedený song a klip zároveň.

Včera jsem měl ještě jednu „jakoby“ oslavu, ale ta nestojí za řeč. Zmíním se snad jen o tom, že jsem si poprvé vyzkoušel zahrát ruletu o peníze. A vyhrál jsem! Skvělej pocit! Začínám chápat gamblery!

Hudba

Hudební ceny Anděl 2010 dopadly katastrofálně

Publikováno od autora: izmy / Komentáře: 2

Jako každý rok, tak i letos se udělovaly hudební ceny Anděl. Je oblíbené říkat „je to rok od roku horší“. Letos je to však na místě. Nebudu mluvit o žánrových cenách, tam o nich rozhodují skuteční odborníci a skupiny jako Prago Union nebo Dva si je určitě zaslouží. Rozepíšu se pouze o hlavních cenách, které mi začínají připomínat diváckou soutěž Slavík.

Soška AndělNejprve bych začal Tomášem Klusem a Ewou Farnou, kteří celou show uváděli. Vynechám možné spekulace, proč zrovna oni dva měli na starost uvádět tuto vyhlášenou soutěž a přejdu k jejich výkonům. Jedním slovem hrůza. Hudební vsuvky a vlastně i způsob uvádění mi neskutečně vadil. Nemám nic proti Tomáši Klusovi, ale tu kytarku (nebo co to bylo) si mohl nechat doma. A když na ni nebrnkal, nebyl dostatečně pohotový a často na mě působil trapně. To Ewa Farná na tom byla o dost lépe.

Teď k hlavním cenám. Před vyhlášením jsem si na internetu přečetl nominace. Ačkoliv za rok 2010 nevyšlo mnoho zásadních desek, myslím si, že by se dalo nominovat dost jiných a lepších počinů. Nominovat 4x Nightwork a 3x Xindla X je prostě průser.

Nightwork jako skupina roku? Kromě toho vydali album roku? A ještě k tomu měli nejlepší videoklip roku? Možná jsem vůči Nightwork moc zaujatý, ale skutečně si tato skupina zaslouží ocenění od akademiků populární hudby? Kdyby to byl Slavík, tak neřeknu. Kapela hraje na nástroje dobře a Dyk umí zpívat. Co mi však vadí – celé prezentování kapely a hlavně styl jejich humoru. Snaha za každou cenu pobavit. Je to prvoplánové a vlezlé. Prostě nic pro mě (tak proč pro akademiky?).

Tak trochu nechápu ani cenu zpěvačky roku, kterou dostala Lucie Bílá. Ona sama se při udílení docela divila, protože vydala jen vánoční album, které se s normální řadovou deskou nedá srovnávat. Cenu měla dostat Hana Hegerová. Věk se na jejím hlase podepsal, ale i přes tohle všechno vydala skvělé album. Absolutně vůbec nechápu nominaci Lucie Vondráčkové, vysvětlí mi to někdo?

Vyjadřovat se k cenám dvacetiletí je podle mě zbytečné. Skoro všechny ceny si odnesla Lucie. Přitom si myslím, že skupin, které by si zasloužily tohle uznání, je víc. Nejprodávanější deskou roku se stal Kabát a to snad nikoho nepřekvapilo. „Banditi di Praga“ není moc dobrý počin, prodejnost těží hlavně ze jména a dřívější úspěšnosti.

Zbývá jen doufat, že se ceny Anděl pro příští rok svou úrovní zlepší. Kvalitních interpretů je v České republice dost.